Předmětem těchto řádků není diskuze, zda byl či nebyl František Mrázek mafián. Věnuji se pouze faktickému obsahu zveřejněných částí jeho odposlechů z tzv. spisu Krakatice a dalších pramenů, tak jak se objevily v médiích a pokouším se vysledovat další, méně viditelné pavučinky. Čtenář snad promine občasné odkazy na jiné zdroje, ale není v silách jednoho člověka rozkrýt všechny vazby na konkrétní osoby v horizontu posledních dvaceti let.
Není asi pochyb, že František Mrázek měl k dispozici síť spolupracovníků, s jejichž pomocí dokázal ovlivňovat nejen finanční toky ve vlastních firmách, ale částečně i politickou scénu. Svědčí o tom nejen zmíněné odposlechy, ale i poměrně detailně popsaný Mrázkův život před listopadem 1989, kdy se skromnějšími prostředky vlastně prováděl totéž. Viz: http://zpravy.idnes.cz/kmotr-mrazek-a-jeho-muzi-pred-rokem-89-dvr-/domaci.asp?c=A071109_105059_domaci_itu. S postupem doby se s ním zapletly prakticky všechny polistopadové vlády, včetně té „nejčestnější" - vlády Miloše Zemana - jehož nejbližší rádce a přítel Miroslav Šlouf (před listopadem přední funkcionář KSČ v Praze 7) patřil k nejbližším Mrázkovým spolupracovníkům: http://zpravy.idnes.cz/milosi-zemane-tohle-je-take-vas-hnuj-a-zumpa-fef-/nazory.asp?c=A080919_182107_nazory_zra. Nevysvětlena tak zůstává i aféra kolem dalšího Mrázkova přítele podnikatele Baraca Alona, který připravil Komerční banku o 8 miliard korun. Na základě odposlechů měly peníze z velké části putovat ke stranickým a vládním špičkám ČSSD: http://zpravy.idnes.cz/mrazek-chtel-vydirat-zemana-schuzkami-s-tunelarem-fs8-/domaci.asp?c=A071105_212632_domaci_mad. Aby nebylo ostatním stranám líto přišla i další „odhalení": Langerova účast na společném plánu Mrázka a Sekyry na ovládnutí největší tuzemské stavební firmy IPS a blíže neurčené úplatky poslanci Tlustému.
S Mrázkovými aktivitami se často zmiňuje i několik vražd a podezřelých úmrtí. K těm nejpozoruhodnějším patří smrt státní zástupkyně JUDr. Stanislavy Kozubkové v roce 1995, která vyšetřovala činnost Mrázka a jeho společníků (Jiří Shrbený, Miloš Horák (změnil příjmení na Březina), Kryštof Pánek, Roman Kuchař a Ukrajinec Jurij Jurijevič Postolnikov, Miroslav Provod ml., Miroslav Provod st., Jarmila Provodová, Petr Šebesta, Jaromír Merhaut, Miroslav Tikovský, Nizozemec Martinus Johannes Boersma, Vladimír Zelenka, Ukrajinka Olga Semjonovna Rajterová) v souvislosti s vytunelováním několika bank (Pragobankya.s., bank Bohemia, Haná, Investiční banky, Poštovní banky) a způsobenou škodou převyšující jednu miliardu korun. Mimo ní se objevují jména dalších zavražděných: Jířího Stůje, Dušana Samuhela (oba 1990), Václava Dvořáka (1992), Antonína Běly(1996), záhadná sebevražda policisty Tomáše Beneše (1995) a jména desítek profesně "neutralizovaných" kriminalistů, kteří měli odvahu shromažďovat důkazy. „Své" mrtvé měl i Mrázek - Rudolf Javornický a Petr Šebesta byli evidentně zavražděni profesionály, zmizení Krejčířova otce a podnikatele Konečného, útok na sponzora ČSSD Lhotského a na majitele příbramské Marily Starku by podle policie také mohly nějak souviset s Mrázkem (že by opouštěli variantu Krejčíř?). A jedním z posledních hitů se stala údajná sebevražda bývalého důstojníka BIS Pospíšila: http://zpravy.idnes.cz/co-spojuje-mrazkovu-vrazdu-a-smrt-exdustojnika-bis-fx9-/krimi.asp?c=A080125_084939_krimi_cen. Byl Mrázkovým vrahem on? A kdo zametal stopy? Nejde jen o pokus odvést pozornost vyšetřovatelů na vedlejší kolej?
Laik by řekl, že policie i justice musí mít dnes už důkazů dost, aby se začali zodpovídat mimo mrtvých i nějací živí lidé, zejména ti v politickém zákulisí, padni komu padni. Jenže, stejně jako v polovině devadesátých let najednou chybí důkazy, vyšetřovací týmy jsou opět paralyzovány.
Ostatně Mrázkova mafiánská chapadla nebyla v posledních 20 letech jediná, která rozčeřila poměrně stojaté vody reality Česka. Co třeba dodnes nerozpletená kauza topných olejů? Zatímco u Mrázka a spol. se hovoří o miliardách, či desítkách miliard, tak „Krvavé oleje" stály daňového poplatníka stamiliardy a životy nejméně 30 lidí. Ve vězení a u soudu se však objevilo jen několik „bílých koňů", a prokázat se podařilo pouze jednu vraždu (dodnes ovšem velice sporným viníkům) a jeden z jejích údajných pachatelů - Kutal - je po pár letech (vinou soudkyně) opět na svobodě. Více o tématu: http://www.krvaveoleje.cz/index.php?page=book.
Snad až naši vnuci se v archivech dopátrají skutečných hybatelů včerejších zločinů a začnou si klást i otázky: Pokud opravdu pocházel rozsáhlý majetek Mrázka a spol. z trestné činnosti, proč se schvalovaly zákony, které neumožňují jeho zabavení? Bály se snad politické špičky, že by případně mohly o něj přijít také, protože nemají čisté svědomí? Platí v Česku citát z Balzaca: „Za každým velkým majetkem je zločin"?
