Pane Béme: Praha byla na povodeň připravená dobře…

Teď by snad alespoň někteří patologičtí stěžovatelé mohli uznat, že hlavní město bylo dobře připravené na povodně. Tedy v rovině technické. Výstavbu celého systému protipovodňových bariér mnoho lidí označovalo za vyhazování peněz. A vida – letos zjevně zabránily značným materiálním a možná i lidským ztrátám.

Především se ukázalo, že protipovodňová opatření v pražském metru, která přišla na nemalé miliardy korun, opravdu fungovala. Kdo si pamatuje hrůzné obrázky zatopených a zničených stanic z roku 2002, ten by měl ocenit letošek. Povodeň sice byla menší, ale metro bylo před jedenácti lety zatopeno již při průtoku, kterého bylo v nejvyšším bodě dosaženo i tentokrát – pokud mne paměť neklame, v roce 2002 byly první části metra pod vodou při průtoku mírně nad 3000 kubíků za sekundu, letos kulminovala Vltava na hodnotě kolem 3300 kubíků za sekundu.

Když se podíváme na minulé tři nebo čtyři dny zpětně, tak celý záchranný systém fungoval velmi dobře a vysoce profesionálně. Pomiňme hádky mezi TOP09 a ODS, zda odvolaný primátor Bohumil Svoboda nechal nebo nenechal svému nástupci papírek s telefony a maily na krizová centra jednotlivých městských částí, a zbyde nám, že v principu všechno klapalo přesně tak, jak to klapat mělo. Navíc ono slavné tvrzení o kontaktech na mne působí dosti nevěrohodně. Ve skutečnosti totiž systém opatření i řízení v roce 2002 i v dalších letech fungoval spolehlivě a profesionálně – jenom jsme měli k dispozici daleko menší technické možnosti. Tehdy i několikrát později následně jsem seděl v krizovém štábu a dobře vím, že ten má velmi dobré a profesionální zázemí bez závislosti na politicích.

Možná by proto stálo za to přiznat, že to minulé vedení Prahy (zvolené na konci roku 2002 a působící v podstatě až do roku 2010) udělalo v otázkách definování a omezení škod po a při povodních kus kvalitní práce a investovalo více jak  2.5 miliardy správně. Ať si kdo myslí o bývalém primátorovi Bémovi a jeho lidech co chce špatného, realita ukázala, že v tomto směru po nás zůstalo připravené a plně funkční město.  Velmi přesně si také pamatuji, že když jsme uspořádali cvičení Voda 2005 a na jeden víkend uzavřeli část Prahy, jako kdyby se opravdu valila velká vlna, řada lidí to kritizovala jako politickou agitku a vyhazování peněz. Nyní se ukázalo, že podobné akce jsou nezbytné. Některým vtipálkům, kteří se diví tomu, že letos byla řada bariér stavěna v noci, pouze připomenu, že v rámci oněch různých cvičení se právě na noční montáž jednotky zaměřovaly a že při podobných akcích nesmí být schopnost reakce omezena denní nebo noční dobou.

Bylo by dobře, kdyby nové vedení Prahy vzalo zkušenosti z této povodně a pokusilo se je aplikovat do dalších nových projektů, které budou zcela jistě vznikat.  V některých městských částech Prahy bude nutné doplnit či rozšířit protipovodňové plány a připravit se na to, že na některých zvláště exponovaných místech bude nutné stavět dříve – i za cenu toho, že se nakonec situace ukáže méně nebezpečnou. Bude nutné dopracovat ochranu některých tramvajových tratí, zvláště Braník – Modřany a také oblasti Palmovky. Jako čím dále tím větší problém se ukazují Botič a Rokytka, zde je potřeba připravit a uskutečnit technická opatření k tomu, aby příští povodně nebyly v tomto směru tak devastující. Nebo jen maličkost - zaměstnat zkušeného hrázného, který dobře ví co a kdy nejlépe udělat. Toto i při nejlepší vůli i schopnostech nemůže zajistit starosta nebo primátor nebo premiér. Jejich povinností je sehnat na taková technická i personální opatření dostatek finančních prostředků.  A tak dále – je toho hodně, čím se lze z letošních povodní poučit. Pražské vítězství nad povodní 2013 by bylo pouze polovičním vítězstvím, pokud by neznamenalo lepší přípravu na příště. Věřte, že vím, o čem mluvím, neboť jsem se, jako starosta Prahy 5 osobně, buď jako člen krizového štábu nebo přímo na místě v ulicích, na eliminaci povodní a povodňových škod podílel.

Na samotný závěr opět musím vzdát hold lidské solidaritě a poděkovat všem lidem, kteří se neváhali a dále po toku českých řek stále ještě neváhají, ať jako profesionálové či dobrovolníci, zapojit do vskutku úmorné i nebezpečné práce okolo povodní.