Rozhodl jsem se, že zde začnu - nepravidelně a pouze půjde-li z mého pohledu o alespoň trochu neotřelou myšlenku - zveřejňovat úvahy ohledně správy akciového fondu. První pochází z přelomu roku, další už budou vždy aktuální.
Z pohledu celého roku 2021 se akciím dařilo velmi dobře. Ekonomické oživení je ovšem potřeba vnímat na pozadí bezprecedentní podpory od hlavních centrálních bank a vlád v podobě monetárních i fiskálních stimulů, které přitáhly poptávku z budoucnosti. Tuto „berličku“ nemůžeme dále používat, protože vyšší inflace je zde, povážlivě narostlo zadlužení vlád i korporátního sektoru a to vše v situaci v podstatě neexistující nezaměstnanosti. Měnová politika se tedy zhoupla směrem k utahování podmínek, a tento faktor zřejmě ovlivní i ocenění finančního a realitního trhu. Pro akciový trh jako celek bude velmi složité vykompenzovat pravděpodobně klesající ocenění růstem ziskovosti, protože marže firem jsou cyklicky vysoko. I v takové situaci se ale dají najít rozumně oceněné firmy a to především ve spojení s tématy, které reflektují ty dle mého názoru nejzávaznější výzvy dneška: příjmovou a majetkovou nerovnost, změny demografického rozvrstvení, přístup ke vzdělávání a zdravotnictví, a vztah k ekosystému (do kterého nepočítám pouze přírodu, ale také námi vytvořený virtuální prostor).
Můj základní scénář pro nejbližší období v západním světě má pak zhruba takovéto obrysy: vyšší inflace zůstane (ale s výjimkou vážného válečného konfliktu se nevymkne kontrole kvůli demografickému a technologickému pokroku) jako pojistka financování produktivních projektů a jako výraz obnoveného zájmu o hmotné statky (cennější komodity, přesuny výrobních kapacit). Růst úrokových sazeb přinese o něco vyšší míru korporátních selhání, korekci valuací nejrůstovějších firem a možná i mírnou recesi, ovšem nyní již centrální banky a vlády nezasáhnou, protože chudší a střední vrstva je méně zadlužená a sebevědomější na trhu práce. V delším výhledu: Přijdou změny do daňové soustavy (na úkor akcionářů firem a nejbohatších + pro podporu ekologické transformace). Revize statistických metrik - součástí inflace se stanou ceny nemovitostí a do HDP se postupně dostanou ukazatele reflektující vzdělanost, úroveň zdravotní péče a stav životního prostředí. Tím se společnost vyváže z neustálé nutnosti kvantitativního růstu a akcentuje kvalitativní prvek života. Na druhou stranu, v důchodovém a zdravotnickém systému bude muset – skrze bolestnou politickou debatu (Jaká je cena posledních měsíců / let života?) – kvantitativní prvek chtě nechtě akcentovat. Není totiž jednoduše udržitelné, aby společnost vcelku vynakládala 3x více peněz na seniory (zdravotnictví a sociální transfery) než na děti (vzdělání, podpory), jak je tomu například v USA. Tyto obecné trendy (a v delším horizontu už spíše vize) mají pochopitelně vliv i na složení akciového portfolia.
