Podobný postup byl hlášen z řady zemí, tedy odmítání hospitalizace starších lidí, a Švédsko není výjimkou. Ošetřovatelé ze švédských domovů pro seniory vypovídají, jak je měli instrukce neposílat do nemocnice.
Důvody bývají různé. Ve Švédsku byla důvodem jejich ochrana, aby se v nemocnici něčím nenakazili, obavy z převozu, ale také příliš vysoký věk.
V článku BBC z 19. května 2020 s titulkem "Koronavirus: co se dělá špatně v domovech pro seniory?" jsem se dočetl:
Obyvatelé pečovatelských domů představují téměř polovinu úmrtí spojených s Covid-19 ve Švédsku. Někteří pracovníci ve zdravotnictví věří, že institucionální neochota přijímat pacienty do nemocnice stojí životy...."Bylo nám řečeno, že nikoho nemáme posílat do nemocnice, i pokud jim bylo 65 a zbývalo jim ještě mnoho let života. Bylo nám řečeno, že nemáme posílat nikoho." řekla Latifa Löfvenberg, sestra pracující na počátku pandémie v několika domovech seniorů poblíž Gävle, severně od Stockholmu.Paní Löfvenbergová pracuje nyní na Covid-19 oddělení ve větší nemocnici švédského hlavního města, kde dle jejích slov demografie pacientů, které ošetřuje, je dalším důkazem, že jsou starší lidé drženi stranou. "Nemáme tu moc starších lidí. Je tu mnoho mladších narozených v 90, 80 a 70 letech."Záchranářka pracující ve Stockholmu, která si přála zůstat v anonymitě, řekla BBC, že neměla ani jeden výjezd do žádného z domovů pro seniory spojený s Covid-19, přestože tou dobou během krize pracovala přesčasy.
Švédsko narozdíl od mnohých zemí neuzavřelo stát, ačkoliv byla veřejnost vybízena k dobrovolnému sociálnímu distancingu. Neměli také povinné roušky. Hospody, restaurace i obchody byly nadále otevřeny. Byly omezeny pouze akce nad 500 lidí.
Přesto počet úmrtí v minulých týdnech nijak nevybočoval zejména v porovnání se zeměmi, které stát vypnuly. Stále tam měli úmrtí méně. Narativ přesto bývá, že Švédsko zaplatilo příliš velkým množstvím lidských životů, protože stát nevypnuli, kde bývá porovnáváno se sousedním Norskem s tuším třikrát více úmrtími. A možná jde ještě namítnout, že Švédi byli už před krizí do určité míry zvyknutí dodržovat si od lidí odstup díky švédské uzavřené nátuře.
Tak nebo tak katastrofa obávaných proporcí tam nenastala, nicméně EuroMOMO statistiky (úmrtí bez evidence příčiny, tj. celkový počet úmrtí týdně) ukazují oproti minulým 5 letům nezvyklý nárůst počtu úmrtí. Tedy zřejmě muselo být teď něco jinak a figuroval tam letos nějaký nový faktor.
Na jednu stranu se samozřejmě nabízí přisoudit to Covid-19, nicméně do jaké míry ovlivnil úmrtí fakt, že nebyli starší lidé posíláni do nemocnic? Většina evidovaných úmrtí pocházela z domovů pro seniory. Dalším aspektem také je, že i Švédsko obyvatelům domovů zakázala návštěvy.
Problém je, že asi ani nepůjde přímo zpětně zjistit, co by bylo kdyby, ale pokud už chceme hodnotit švédský postup nezavírat stát a dělat si na základě toho matematické kalkulace, pak bychom neměli opomenout vzít do úvahy i tento aspekt.
Další aspekt, na který se zaměřím v nějakém dalším článku, je posílání lidí s prokázanou nemocí Covid-19 z nemocnic do domovů pro seniory, aby v nemocnici nezabírali kapacity. Nečetl jsem, že by se to dělo ve Švédsku, ale bylo to nařízení v USA a v Británii. Ředitelé domovů pro seniory v Británii vyhrožovali na protest svou výpovědí.
