Pozitivní diskriminace je protiústavní a dálnicí do pekel

Placení alimentů hrozí, i pokud otec není otcem. V dnešní době vznešeně odhazujeme presumpci neviny ve prospěch pozitivní diskriminace "utlačované(ho) subjektu". V otázce rovnosti pohlaví jde o ženu. Ta vás může obvinit z několika nových prohřešků a určitě vám u soudu nepomůže logika.

Monika byla ještě dítě, když u babičky objevila dávno zapomenuté dopisy své matky, která si kdysi psala s přítelem. A pochopila z nich, že její táta není její otec.
"Když se mi s tím v patnácti svěřila, začalo to ve mně hlodat. Nechal jsem si udělat test DNA a zjistil jsem, že Monika je opravdu cizí. Její matka nás oba podvedla," popsal už dříve Karel Nesvadba.
U dětí starších než půl roku soudem určení tátové platit musí, i když mají z testu DNA důkaz, že dítě není jejich. V zájmu státu je, aby dítě mělo otce, byť nevlastního, a ten na ně platil.

idnes.cz

http://zpravy.idnes.cz/nepravy-otec-oslavuje-soud-ho-po-letech-placeni-zbavil-alimentu-pwz-/domaci.asp?c=A080715_130852_domaci_ban

K prokázání otcovství stačí tvrzení ženy, nezvrátí ho ani test DNA

Dejme si asi tedy pozor, které slečně nebo ženě přidržíme dveře nebo se dáme do řeči, protože by nás mohla teoreticky dostat do vězení nebo nepravdivě přiřknout dítě, a dožadovat se placení alimentů.

Kuriozní je, že oproti evropské tradici presumpce neviny, to současná legislativa ČR umožňuje (stává se po vzoru EU stále více pozitivně diskriminační), a řada "otců" už takto musí v ČR platit, kdy i státní prokurátoři u soudu připouští, že je to objektivně nespravedlivé, ale že "tak praví zákon", a že je kladen důraz na "zájmy dítěte" i za cenu přehmatů.

Přestože "otec" může mít sám vlastní děti, na které by mu nemusely zbýt peníze.

Zákon totiž ukládá, že pokud "otec" do půl roku po narození dítěte nepopře otcovství, tak muk prokázání neoprávněnosti nároku na placení alimentů matce dítěte po uplynutí této lhůty u soudu nepomůže ani negativní test DNA (pokud by nebyl otcem dítěte).

Argument: Nemá to s presumpcí neviny co dělat. Nejde o oblast trestního práva, kterého se presumpce neviny týká

Nemohu si pomoci, ale mně to zní spíše jako kličkování jak komplikovat prosté. Pokud se nehledí na fakta ale na jakási mýtická "práva dítěte" a "práva ženy" - a policie tak údajně může snáze řešit například problémy tzv. stalkingu (pronásledování) - pak již ale nežijeme ve svobodné zemi nýbrž další kolektivistické diktatuře.

Placení alimentů nebo nutnost prokázat neobtěžování v práci nebo nediskriminaci při přijímání zaměstnance není oblast trestního zákona, a tedy zde není presumpci neviny relevantní uplatnit? Novelou  trestního zákonu od 1.1.2010 ovšem již hrozí za neplacení alimentů vězení za více než 4 měsíce neplacení alimentů, což již dokonce součástí trestního zákona je. Ale obhájce kolektivistického "práva" si jistě najde jinou výmluvu, proč má na to stát/společnost právo.

Není princip presumpce neviny hlavně myšlenka/idea? Právu příliš jako laik nerozumím (divný svět muset vystudovat vysokou školu pro pochopení svých práv), ale právo by snad nemělo vymýšlet kličky nebo se roboticky držet definic a různých dogmat. Mělo by být obecně zřejmé, co je správné. Intuitivně. Ne jak tvrdí nějaký drakonický zákon ale zdravým rozumem. Platit za dítě, u kterého jsem testem DNA vyvrátil otcovství, je nesmysl, a porušuje moji svobodu.

Každý pozná, že u takového přístupu k vymáhání alimentů již nejde o spravedlnost ale o "sociální spravedlnost" sociálního inženýrství.  To není otázka legislativy. Protiprávní legislativa je neplatná a měla by být zrušena, aby nás déle nepletla, a jen proto, že existuje jako zákon ČR, nevyžaduje ji dodržovat. Taková legislativa je neústavní a tím z principu neplatná od samotného počátku. Zákony jsou zde jen jako organizační pomůcka, ale soudy by měly dbát na to, co se píše v Ústavě ČR, a co ani nemusí být nikde psáno, aby bylo zjevné, co spravedlivé je a co není. Platit za cizí dítě určitě není.

Nová česká legislativa kriminalizující tzv. stalking (neboli "nebezpečné pronásledování")

Je sice pravdou, že být ženou pronásledovanou nějakým mužem, který nechápe rozchod apod., může být velmi nepříjemné až děsivé, ale pokud je prokázáno nějaké napadení fyzické nebo výhrůžky, tak nebyla potřeba žádná nová legislativa, a policie měla jednat - pokud jsou shledány vážné důvody k obavám.

Například výhrůžky zabitím byly (již před vytvořením tohoto nového trestního činu) dle trestního zákona trestné, pokud je z jejich obsahu zřejmé, že to dotyčný myslí vážně.

Pokud by to jako důkaz přesvědčivé nebylo, by spolu se záznamem telefonátů nebo videozáznamů z mobilu prokazujících nějaké formy pronásledování vážnost případné výhrůžky asi nabyla oprávnění, a tedy nebylo nutné mít nové zákony o stalkingu (neboli "nebezpečném pronásledování"). Ty ale nyní v roce 2010 vyšly v ČR v legislativní platnost. Televizní reportáž, kterou jsem náhodou zahlédl, defakto slavila, jak budou mít dnes ženy důvod být o něco klidnější.

Zdroj: http://www.ct24.cz/domaci/76627-za-mrize-nove-i-za-stalking-ci-neplaceni-vyzivneho/

Tyto zákony nicméně diskriminují muže, protože je ve výpovědi více důvěřováno svědectví ženy. A mohou také vést k dalším zbytečným justičním omylům. Vy máte důvěru v současnou justici? Lidé s dobrými právníky (nebo i jinými "pomocnými" kontakty) se stejně vykroutí ze všeho.

§ 353 Nebezpečné pronásledování
(1) Kdo jiného dlouhodobě pronásleduje tím, že
a) vyhrožuje ublížením na zdraví nebo jinou újmou jemu nebo jeho osobám
blízkým,
b) vyhledává jeho osobní blízkost nebo jej sleduje,
c) vytrvale jej prostřednictvím prostředků elektronických komunikací, písemně
nebo jinak kontaktuje,
d) omezuje jej v jeho obvyklém způsobu života, nebo
e) zneužije jeho osobních údajů za účelem získání osobního nebo jiného kontaktu,
a toto jednání je způsobilé vzbudit v něm důvodnou obavu o jeho život nebo
zdraví nebo o život a zdraví osob jemu blízkých, bude potrestán odnětím
svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti.
(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li
čin uvedený v odstavci 1
a) vůči dítěti nebo těhotné ženě,
b) se zbraní, nebo
c) nejméně se dvěma osobami.

http://www.julda.cz/wp-content/uploads/2009/12/trestni-zakon-2010.pdf

Tento zákon jde v duchu přílišné obecnosti nových zákonů posledních let - nekonkrétní pojmy bez vymezení, co se tím přesně myslí (např. pojmy jako "obecné blaho", "morálka"). Co je to například "jiná ujma", "vytrvale"? Jak má vypadat obsah oné komunikace, aby se dal považovat za "pronásledování"? Nikde se v tomto paragrafu novelizovaného trestního zákonu nehovoří, jaké důkazy (a jejich míra) jsou nutné k prokázání "sledování nebo vyhledávání blízkosti", co je to "omezování obvyklého způsobu života" atd.

Možná nejsem právník, ale nelíbí se mi takové zbytečné zákony. Vyhrožování zabitím postihovaly již existující zákony.

Co se týče samotného obtěžování pronásledováním (osobně, telefonicky,...), tak je situace sice obtížnější, pokud dotyčný děsí jen svou přítomností, a ničím nevyhrožuje, ani fyzicky člověka nenapadá, ale to není důvod vytvářet nový trestní čin, který člověka preventivně odsoudí za něco, co by mohl udělat v budoucnosti. Neobracejme se na stát, aby nám vymezoval každý aspekt života, protože tak ztratíme svou svobodu všichni.

Co je to, když se řekne "stalking"?

Nejsou některé body výše uvedeného paragrafu zákona o stalkingu platné pro tradiční partnerský vztah? Muž vyhledává přítomnost své přítelkyně a dlouhodobě ji kontaktuje, všemi formami, stejně jako ona jeho. Jsou snad proto stalkeři? Lze plně důvěřovat, že bude u soudu rozlišována podstata "pronásledování"? Stát a policie mě ale pronásledovat může? A soukromý detektiv? Kamery? Je to příliš široký pojem, aby byl takto někdo stíhan trestním zákonem.

Neobtěžuje nás stát resp. magistrát všemi svými kamerami po městě? Šmíruje nás na každém kroku a analyzuje náš pohyb. Co tedy podat žalobu na magistrát za organizovaný (státní) stalking?

Dle výše uvedeného zákona je to ta drsnější varianta, protože je páchána více než jednou osobou, což je dle § 353, odstavce 2, bodu c) trestní čin s dalším odnětím svobody na 6 měsíců až tři roky. Je to dokonce spiknutí, protože je to prováděno mnohačlenným státním hiearchickým aparátem, na což jsou další paragrafy.

Policie by měla provést čistku na magistrátu, zodpovědné zatknout a dohlédnout, aby byly všechny šmírovací kamery z ulic města odstraněny a všechen zaznamenaný materiál předán dotčeným ve všech kopiích. Státní aparát je totiž ten největší stalker. A stát by neměl mít větší práva, než má kdokoliv z jeho občanů.

Zamezme šmírování Velkého bratra! Sleduje váš pohyb na každém kroku. Uvedu některé novinky:

České obchody chystajú revolučnú sledovaciu technológiu

http://ekonomika.sme.sk/c/5273109/ceske-obchody-chystaju-revolucnu-sledovaciu-technologiu.html

PRAHA Úplně každý zákazník hypermarketu nebo obchodu s elektronikou bude už letos sledován kamerami po celou dobu svého nákupu. Českým řetězcům totiž došla trpělivost se stále drzejšími zloději a chystají se zavést revoluční sledovací technologii.

„S pomocí speciálních kamer pokryjeme úplně celou prodejní plochu. Když návštěvník vejde do obchodu, náš systém se ho chytí a jde s ním po celou dobu strávenou v obchodě. Ví, kdy přesně vstoupil, kudy a kam šel, kdy se dostal k pokladně. Tuto informaci o každém jednotlivci umíme vykreslit i zpětně,“ popsal Ondřej Kubát ze společnosti CDI.cz, která systém vyvíjí.

http://www.lidovky.cz/obchody-ovladnou-superkamery-dki-/ln_noviny.asp?c=A100303_000002_ln_noviny_sko&klic=235785&mes=100303_0

Velký bratr šmíruje všemi prostředky (prochází vám poštu, špehuje icq a prohlíží vaše fotky z dovolené):

Tajný špión priamo v počítačiPoužívatelia internetu často bojujú najmä s nevyžiadanou poštou a škodlivými aplikáciami, medzi ktoré patria aj trójske kone. Podobné infiltrácie prenikajú do našich počítačov z rôznych pochybných serverov alebo od hackerov, väčšinou kvôli nízkemu alebo žiadnemu zabezpečeniu. Zdá sa však, že si na zoznam útočníkov budeme musieť čoskoro pridať aj vládne úrady a organizácie.http://www.zive.sk/Spravy/Boj-proti-terorizmu-Mozno-pomozu-trojske-kone/sc-30-a-274854/default.aspx

Upraven musí být i jazyk, aby nediskriminoval ženy

Vznikly nové slovníky, které dodávají ženský rod slovům, která ho nemají (například názvům profesních pozic), a někdy zní naprosto otřesně a zbytečně. Např. "zabiják" a "zabijačka".

Je divné si něco takového nechat "nařizovat" neodolatelným osvícenstvím Evropské únie (odkud evidentně tyto reformy pramení) a tvářit se na to jako na nezávislou obrodu českého jazyka. Zákony ČR jejich využívání ale (zatím?) nevyžadují. Nicméně na půdě Evropské únie již k podobným nařízením došlo jako interní kodex Evropského parlamentu týkající se oslovování žen (Evropská únie zakázala oslovení "slečna", nyní již jen "paní"). Více viz článek Lidových novin "Konec slečen v Evropském parlamentu" z 18. března 2009.

Nový český "EU-friendly" slovník je předkládán jako návrh s tím, že se údajně "uvidí, zda se to uchytí". Podobné snahy jsou i USA v textech produktů, aby uživatel nebyl v textu jako uživatel popisován pouze v mužském rodu (například v manuálu), a byl alespoň popsán obecněji (např. he/she resp. he/s), pokud není předem jasné, jakého pohlaví konkrétní uživatel bude.

Gender specialisté také navrhují nová zájmena. Například v angličtině mají "xe," "xyr" or "xem" nahradit tradiční "he", "she", "them", pokud to chápu správně. Více viz. http://en.wikipedia.org/wiki/Gender-neutral_pronoun

Tato harmonizace jazyka má jasné paralely k tzv. novojazyku světa 1984 v románu George Orwella, kde sociální inženýři vytvářeli nová slova a jiná rušili, a termíny jako "stalking" a tvrzení, že "zákony stalking nepostihovaly" jsou z orwellovského světa - trik jak odvést pozornost novým pojmem:

"Legislativa je v tomto problému sterilní. Stalking - nebezpečné pronásledování - není v České republice zakotveno do právního řádu. Trestní zákon je v tomto případě prakticky nepoužitelný. Trestní zákon nebezpečné pronásledování nezná jako pojem ani jako trestný čin."

http://www.trosky.cz/stalking/stalking.htm

Zákon slovem "nebezpečné pronásledování" naznačuje určitou odpovídající míru posouzení nebezpečnosti, ale když například slyšíte slovo "terorista", tak energie toho slova vám dává jasně najevo určitou informaci (resp. balíček emocí a dogmat) a s tím svázaný legislativní koncept vznikající spolu s uvedením daného nového termínu, jakým byla například "válka proti terorismu" nebo "válka proti drogám" atd. Nové memetické společenské pojmy jsou zpravidla doprovozeny související legislativou (údajně z důvodu jakýchsi nových ér zločinnosti a jiných sociálních jevů, kterým je potřeba se přizpůsobit legislativně).

Nicméně jakmile ta slova existují, jsou jako "globální oteplování", mění se, stávají se krizemi a důvodem různých podivných přehmatů a korupce. Na letištích tvrdě šacují vozíčkáře a hrajeme si na bezpečnost proti "terorismu".

Stát není zdrojem svobod. Měl by být pouze jejich garantem.

Stát by neměl mít větší práva než má kdokoliv z jeho občanů, pokud uvážíme nekolektivistický pohled na práva státu jako vůle lidu. Ani by neměl kolektivisticky rozhodovat, čím by práva měla být podmíněna, aby vyhovovala "spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha". Co jsou to "spravedlivé požadavky morálky"?

Zřejmě jsme se velmi odklonili od podle mne správného vnímání republiky jako demokracie respektující Ústavu základních práv se slabou vládou zajišťující jen dodržování těchto základních lidských práv a nic víc.

Skutečně svobodomyslné koncepty republiky mají za to, že lidská svoboda je člověku vrozena, a není možné ji člověku tedy ani odebrat. Stát nám tyto svobody nedává. Jsou nezcizitelné, a proto nám taková práva stát nemůže přidělovat ani odebírat. Nicméně Univerzální deklarace lidských práv a svobod, kterou vytvořila Organizace spojených národů (OSN), toto nerespektuje a člověku jsou práva přidělována a dokonce explicitně přiznává případné odepření těchto práv:

Čl. 29

1) Každý má povinnost vůči společnosti, v níž jediné může volně a plně rozvinout svou osobnost.

Žádná "společnost" reálně neexistuje. Je to jen abstraktní kolektivistický pojem a nikdo vůči němu  žádné povinnosti nemá. Stát má povinnost zajistit svobodu občanů, kam patří i policie a soudy chránící dodržování zákonů.

2) Každý je při výkonu svých práv a svobod podroben jen takovým omezením, která stanoví zákon výhradně za tím účelem, aby bylo zajištěno uznávání a zachování práv a svobod ostatních a vyhověno spravedlivým požadavkům morálky, veřejného pořádku a obecného blaha v demokratické společnosti.

Jak "stanoví zákon"? Neměla by snad tato práva být zajištěna ústavou jako vrozená, která žádný zákon nemůže odebrat??

3) Výkon těchto práv a svobod nesmí být v žádném případě v rozporu s cíli a zásadami Organizace spojených národů.

Co jsou to "cíle a zásady OSN"? Není tento bod trojským koněm? Jak se dočteme v čl. 30, nesmí výkon práv porušovat některé z práv v této deklaraci uvedených. Tedy i tento 3. bod čl. 29 přiznání práv a svobod této deklarace podmiňuje dalším kritériem, a to velmi obecným?

Čl. 30

Nic v této deklaraci nemůže být vykládáno, jako by dávalo kterémukoli státu, kterékoli skupině nebo osobě jakékoli právo vyvíjet činnost nebo dopouštět se činů, které by směřovaly k potlačení některého z práv nebo některé ze svobod v této deklaraci uvedených.

"některého z práv nebo svobod v této deklaraci uvedených" jako například "práva" na dodržování jakési mýtické "morálky"?

Nic nedává žádnému OSN ani jinému člověku nebo entitě právo rozhodovat, jaká mám  nebo nemám lidská práva, a za jakých podmínek mi je může odebrat. Ústava má pouze stvrdit, že je mám, a nevymýšlet žádné socio-inženýrské kejkle.

http://www.osn.cz/dokumenty-osn/soubory/vseobecna-deklarace-lidskych-prav.pdf

Charita nebo loupež ?

Stát by obecně měl mít nízké daně a svobodné prostředí, aby žádných sociálních dávek, jako jsou příspěvky na děti, nebylo potřeba. Jinak tím například diskriminuje ty, kteří se nerozhodli mít dítě. A bývají zneužívány. Tato obecná "dobra" nakonec nebývají prospěšná právě společnosti jako celku, za který kolektivisté rádi hovoří.

A pokud jde o podporu porodnosti, pak je tato praktika nefunkční, protože Evropané i tak vymírají. Buď je to ukázkou nefunkčnosti sociálního inženýrství nebo bylo u přídavků na děti záměrem něco jiného.

Opačně také může na děti být stanovena daň (viz. můj starší článek http://mika.blog.idnes.cz/c/19387/Jak-bojovat-proti-oteplovani-Danit-deti.html) nebo rozhodnuto o nucené sterilizaci, pokud se stát rozhodne pro opačnou populační politiku.

"Nejnižší vrstvy se rozmnožují příliš rychle. Tedy by neměly mít snadný přístup k pomoci nebo léčbě v nemocnici, abychom se ujistili, že odstraněním poslední kontroly přírozeného výběru, nebude pro takové děti příliš snadné se narodit nebo přežít; dlouhodobá nezaměstnanost by měla být důvodem ke sterilizaci."

Julian Huxley, "The uniqueness of Man", 1941. Po válce se stal prvním ředitelem UNESCO.

Mohu tímto článkem s ideálním popisem svobody vyznít jako radikálně naivní, ale není to lepší než rezignovat na svobodu a samotné chápání svobody úplně?