Kanál Dunaj-Odra-Labe, fikce nebo skutečnost?

Zúčastnil jsem se dnes v Uherském Hradišti mezinárodní konference s názvem "Perspektivy podmínek přeshraniční spolupráce SR-ČR" a už z pozvánky s logem EU-Evropský fond pro regionální rozvoj bylo evidentní, z jakých finančních zdrojů bude toto jednání financováno. U vstupu po zapsání se do prezenční listiny jsem nafasoval : 1ks tužky s logem EU-Evropský fond pro regionální rozvoj a s tím samým logem i 1ks brožury "Sieť bezhraničného podnikania", 1ks hutné A4 turistického průvodce "Vo víre bariev a chutí www.slovacko.cz" (Bůh ví proč vydání ve slovenštině a ne v mateřském jazyce), 1ks brožury "Informácie podnikateľa", 1ks A4 bloku na psaní ve honosné složce a konečně jeden špalíček odtrhávacích papírků.

Po uvítacím projevu místního pana hejtmana a slovu exhejtmana, při jehož plamenné řeči jsem přemýšlel nad tím, proč tento člověk namísto toho, aby seděl v kriminále (vysvětlím v některém z dalších blogů) moralizuje přítomné o tom, co již za mnoho let své politické kariéry mohl sám realizovat, přišlo několik naprosto nezáživných přednášek nemajících s tématem přeshraniční spolupráce nic společného. V průběhu nám bylo oznámeno, že vzhledem k neúčasti několika řečníků bude program zkrácen pouze na dopolední část zakončenou rautem (není asi těžké uhodnout z jakých peněz financovaného). Tuto skutečnost jsem uvítal a vzhledem k tomu, že i štrůdl made in EU byl ucházející, rozhodl jsem se vytrpět tuto šaškárnu až do konce. Bylo nanejvýš jasné, že můj záměr navázat nějaký kontakt se slovenskou obcí pro budoucí spolupráci se mine účinkem (ze slovenské strany se této konference účastnili 3 až 4 lidé, kteří jí dodali vskutku mezinárodní punc), přesto mě můj šestý smysl říkal, že se přece jenom dozvím něco alespoň krapet zajímavého a užitečného.

A tak se i stalo. Již po prvních několika větách přednášejícího na téma nadpisu tohoto blogu bylo jasné, že tento pán ví o čem hovoří. Sám úvodem podotkl, že problematikou kanálu Dunaj-Labe se zabývá cca 25 let a že je výrazně pro realizaci tohoto díla, nikoliv však v té megalomanské podobě, v jaké je představován veřejnosti. Zásadním argumentem pro výstavbu kanálu, který prosazoval již Tomáš Baťa, byl nikoliv jeho dopravní význam, ale protipovodňová funkce kanálu. Došlo by k důkladnému vyčištění koryt hlavních řek, ke kterému dle slov řečníka nedošlo již 50 let, a tím mimo jiné i vytěžení obrovského množství štěrku, který by byl dále použitelný jako stavební materiál. Hlavně by se ale výrazně zvětšila absorbce těchto řek a tím se výrazně snížilo protipovodňové riziko - od roku 1997 na sanaci protipovodňových škod bylo vynaloženo 75 mld. Kč a to rozhodně není zanedbatelná suma. Tímto zásahem by se i omezila potřeba zvedání mostů, výstavba vysokých a tlustých betonových hrází, nákladných poldrů - veškerá tato opatření by snížila rozpočet stavby na cca polovinu. I tak by stavba přišla na cca 200 mld. Kč - na první pohled se to může zdát neskutečně moc, návratnost vložené investice dle názoru a propočtů přednášejícího by ale byla trvalá. Ten závěrem zmínil několik dalších důležitých aspektů, jako tvorba mnoha tisíc pracovních míst po dobu mnoha let a financování z fondů EU až do výše 80% nákladů. Když bych si na tomto místě mohl dovolit jedno příkré zjednodušení a kladl si na jednu misku vah vyhozené peníze za ty brožury EU a Euroštrůdl, které jsem dnes dostal, a na druhou investici do tohoto projektu (ještě jednou se za toto ultra zjednodušení omlouvám), je asi jasné, k čemu bych se do budoucna více přikláněl. Přiznám se, že jako laik jsem do dnešního dne měl projekt výstavby kanálu Dunaj - Odra - Labe za megalomanský a nesmyslný. Důsledná a faktická argumentace přednášejícího (neuvádím záměrně jeho jméno, protože mi k tomu nedal souhlas) mě však jistě donutí seznámit se s projektem podrobněji a z více úhlů pohledu, než je ten ekonomický.