Předseda ODS Petr Fiala se ve čtvrtek ohradil proti názoru jihočeského hejtmana Martina Kuby (ODS), podle kterého rozhodnutím Ústavního soudu o přepočtu hlasů na mandáty padl hlavní argument pro společnou cestu k volbám s lidovci.
K postoji pana Fialy (ODS) se poté následně přidali i předsedové KDU-ČSL a TOP09, podle mého přesvědčení bez toho, aniž by v uvedených stranách k tomuto proběhla vnitrostranická diskuze. Těžko si lze totiž představit, že by za dva dny od nálezu ÚS vůbec mohla proběhnout aspoň v omezeném rozsahu.
Vyjádření těchto tří předsedů stran je důkazem toho, že tyto už dávno přestaly fungovat na principu tzv. odspodu. Pokud si někdo jiný takový názor dovolí vyslovit, svádí se to na nouzový stav (nemožností konferencí na místní, okresní, krajské a celostátní úrovni), pandemii nebo se to nějak jinak bagatelizuje. Ve skutečnosti v uvedených stranách necítím příliš velkou poptávku po vnitrostranické diskuzi, ale když už proběhne, jakékoliv názory než ty "správné", rozumějme nejužšího vedení strany, mají tendenci být upozaďovány.
Typickým příkladem tohoto je ujišťování se navzájem a řečí o jasných vizích, jak je koalice SPOLU i nadále výhodná. Skutečnost je podle mého názoru po výroku ÚS jiná, a to minimálně ve dvou rovinách. Tou první je zákonný finanční limit 90 milionů korun na kampaň, v tomto případě dohromady pro tři strany. Je jasné, že za devět měsíců kampaně je výše uvedený rámec žalostně málo. V případě, že by strany kandidovaly samostatně, jedná se o 90 milionů pro každou zvlášť a to je už samozřejmě úplně o něčem jiném.
Podstatnější je však druhý faktor, a tím je vzájemná (ne)kompatibilita tří stran vycházející z nedávné historie a některých programových průsečíků. V KDU je jistě mnoho členů a příznivců strany, kteří ne úplně zcela rozdýchali odtržení TOP09 před jedenácti lety a okolnosti s tím spojené. Taktéž vzájemná náklonnost členů a příznivců (potencionálních voličů) ODS a KDU není, řečeno diplomaticky nejvstřícnější. Předzvěstí skutečnosti, že tomu tak opravdu je, jsou počátkem týdne zveřejněné preference SPOLU. Že 18,5% je velká bída, tak o tom myslím nemůže být velkých debat. Místo multiplikačního efektu nastal pravý opak. Dá se s velkou mírou pravděpodobnosti usuzovat, že pokud by tyto tři strany kandidovaly samostatně, mají rozhodně na to dosáhnout lepšího výsledku. Mohou totiž ve volební kampani prezentovat své dlouhodobé programové priority bez jakéhokoliv kompromisu z nich slevovat.
Rozumím tomu, že pro KDU je mimořádně obtížné koalici SPOLU opustit - není tak dávno co jsme se vytrestali neúspěšným předvolebním paktováním se se STANem, které, taktéž žádnou vnitrostranickou diskuzí odspodu neprošlo. Další rozvod by pro nás (KDU) mohl být devastující. Jasné je také to, že pro TOP09, balancující na hraně volitelnosti, má setrvání v koalici také svůj pragmatický význam. Naopak pro ODS podle mého přesvědčení nemůže mít pokračování koalice SPOLU absolutně žádný smysl.
Aby bylo jasné, z důvodu přepočtu hlasů na mandáty jsem jako člen KDU-ČSL byl velkým příznivcem koalice SPOLU. Tento argument rozhodnutím ÚS padl a bylo by poctivé si říct, že všechny ostatní argumenty, proč to i nadále táhnout spolu, jsou o několik řádů méně validnější. A jak známé pravidlo říká, skutečné koalice se sestavují po volbách.
