Střídavka

Střídavá péče jakou součást Zákonu o rodině? A pomůže to?Střídavá péče je Vysoká škola tolerance a slušnosti vůči všem zúčastněným...

Nedovedu si představit, co by muselo být uzákoněno, aby to třeba mého bývalého muže donutilo
k slušnému chování – přinejmenším před dětmi. (Častěji než příležitostně.)
Přesto věřím, že na střídavku by mu kývl každý soudce, protože někteří muži, ale i ženy, to prostě s těmi druhými umí. A s kontakty na správných místech...
Zakáže Zákon šířit strach? Zabrání výhružkám? Výsměchu? Pomluvám? Naordinuje slušnost
s povinným očkováním?
Bude tam napsáno, že každé sprosté slovo směrem k druhému rodiči bude potrestáno měsícem
veřejně prospěšných prací? A za informaci dětem „Až vaše matka chcípne, budete se mít konečně
dobře“ deset let natvrdo?
Pročetla jsem o střídavé a společné péči kdeco, tatínkové, kteří mezi sebou diskutují mají
jasnou představu o tom, co by chtěli. Působí rozumně, uvědoměle a většina asi nekecá...
Jenže střídavá péče (tedy kromě předpokladu obyčejné lidské slušnosti) vyžaduje, aby děti neměly
každý týden úplně jiné podmínky k životu – jiný jídelníček, jinou zábavu, jiná pravidla, jiný
slovník a životní filosofii... Přestože jsou s oběma rodiči rády, dělá jim to v hlavách příliš veliký
nepořádek, bere jim dětskou radost a staví do pozic ochránců a bojovníků... Zbytečně, příliš brzy...
A je to zase o dohodě, o té, která není podepsána z vůle státu. O té, která je dodržována z vůle
rodičů... Veliký rozdíl. Neuhlídatelné, nezkontrolovatelné, nemožné...
Nesouhlasím s uzákoněním střídavky – kdo na to morálně má, zvládne ji i bez příkazu státu.
Pro ostatní to bude jen zbraň proti bývalému – bývalé...
A když už to musí být, tak s dohodou rovnou na porodním sále...
Možná by se později pak hodnoty srovnávaly o trochu lépe a rychleji. Mámám i tátům.