Není tomu tak dávno, kdy byla povinná školní docházka 8 let a pak přibyl devatý ročník navíc. Co tento rok základního vzdělání přináší? Je opravdovým přínosem ke vzdělanosti či jen rozmělnuje učení do více let a prodlužuje studentská léta? I tyto otázky přinesl návrh na zrušení devátých tříd. Václav Klaus mladší prezentoval své návrhy ze svého pohledu ředitele školy a občana snažícího se najít úspory v našich financí. Tento článek mne zaujal a proto bych tuto problematiku komentoval ze svého úhlu pohledu.
Jako hlavní argumenty pro zrušení devátých tříd zazněla snaha o úsporu státních financí a rovněž porovnání stavu znalostí studentů s a bez deváté třídy. Ukazuje se, že úroveň znalostí studentů při maturitě se přidáním deváté třídy nezvětšila a je dokonce možné, že se stav zhoršil. Obhájci stávajícího pořádku poukazují na již vypracované osnovy, zaběhnutí systému a snahu, aby povinná školní docházka končila v 15 letech. Myslím, že bychom měli zapomenout na praktické důvody a rozhodnout se nyní jednou provždy. Systém se dá změnit a osnovy pro devítileté studium určitě při vypracování 8-letého systému nepřijdou na zmar. V tomto je třeba být flexibilní. Snaha o ušetření každé koruny rovněž nebude tím správným motorem změn. Jediným důležitým faktorem je zda je opravdu devátá třída přínosem?!
Většina studentů nekončí svoje vzdělání základní docházkou, ale vystuduje alespon střední školu, proto je povinnou školní docházku spojit s otázkou, kdy začít se specializací študáků. Proč nemít základní docházku třeba jen 7 let a střední školu o 6 letech? Těžko říci. Osobně zastávám názor, že české školství není příliš náročné a je třeba začít klást na studenty větší nároky a proč třeba nezačít s tím, že nabudou základních znalostí za 8 let. Ze střední školy budou odcházet studenti ve věku 18 let, což odpovídá věku plnoletosti. Studenti pokračující se studiem na VŠ budou moci ocenit, že se svým studiem budou dříve hotovi a po škole budou mít více času cestovat po škole či že budou moci založit rodinu v mladším věku, což je z biologického hlediska určitě výhodnější. Rovněž zatímco s přibývajícím věkem klesá schopnost učit se a zárověň roste náročnost studia, tak by bylo dobré se pustit do náročných akademických povinností na vrcholu sil. Celkově jsou argumenty v neprospěch devátých tříd a bylo by třeba se tomu uzpůsobit. Úspory takto získané pak budou třešničkou na dortu.
Nastolená otázka délky středoškolského studia vybízí k otázce délky studia jako takového celkově. K hodnocení předškolního vzdělávání se neumím vyjádřit, snad bych jen doporučil začít s angličtinou již v tomto stádiu, avšak myslím, že délka studia na vysoké škole by mohla projít jistými změnami. Je jasné, že největší rozdíly ve formě a obsahu učiva jsou právě v nejvyšším stupni vzdělávání díky jeho největší míře specializace. Nevidím důvod, proč by různé programy a obory měli mít stejnou dobu studia a systém. Náš systém to chápe velmi omezeně, když vyhrazuje studentům medicíny 6 let oproti standardním 5 letům (3+2) a dále upravuje délku doktorandského studia v závislosti na oboru. Nevidím důvod, proč např. studovat 5 let po 2 dnech v týdnu. Zkrácením doby studia by se snížil věk nástupu do zaměstnání a rovněž by to mohlo pomoci ke snížení rozdílu mezi "sociálním" a biologickým věkem (např. ženy by měli mít děti optimálně ve 20 letech, ale studium a kariera to mnohdy oddaluje až k 30-tému věku). Studenti tímto sice můžou přijít o část svých studentských let, avšak věřím, že celkově by změny mohly být velmi přínosné.
