Už jsem se obával, že nebudu mít pádný důvod vyzdvihnout Miloše Zemana jako prezidenta, po poněkud delší době bez výraznějších, pro mne pozitivních skutků. Pokud přejdu přesun rozhodování o udělování milostí na Ministerstvo spravedlnosti ČR, je tu věc, za kterou bych našeho prezidenta rád pochválil. A tou je rozhodnutí zúčastnit se Zimních olympijských her (ZOH) 2014 v Soči.
Opět tu máme kritiku Ruské federace, našeho důležitého obchodního i kulturního partnera. Je snadné se do něj trefovat, v Rusku se vládne tak jak je potřeba, tvrdou rukou. Tak jak většina národa požaduje a bylo tomu tak odedávna. A onen kritik? Nečekaně, Amnesty International. Organizace, která tak dobře rozumí nám Čechům, při neustálém omílání rasové diskriminace Romů. Ano, už z principu je mi díky těmto přemoudřelým názorům krajně nesympatickou partičkou.
Ale zpět k tématu. Je snad právě kritika Ruské federace od podobného uskupení důvodem, aby se čelní představitel naší země nezúčastnil takovéto prestižní události, jako jsou ZOH? Ruská federace dělá maximum, stejně jako nedávno Velká Británie či Čínská lidově demokratická republika, aby ve světě zazářila právě v kvalitě přípravy tohoto nevšedního sportovního svátku a učinila z něj pro všechny (nejen) sportovce světa zrovna ten nejsilnější zážitek. Drtivá většina obyvatel naší země dychtí po sportovních utkáních, přenosech, zprávách, výkonech a úspěších našich sportovců.
Nemá prezident reprezentovat vůli národa? Nebyl zvolen právě národem? Není ctí pro každého sportovce účast na olympijských hrách? Není to jedna z jejich životních met, získat cenný kov právě z takovéhoto podniku? Ano. A proto je dle mého soudu nanejvýš správné, že se Miloš Zeman rozhodl jako prezident této republiky ZOH v Soči zúčastnit. Reprezentuje tím opět vůli lidu, diváků, sportovců. Zároveň tím dává najevo úctu k pořadateli. Opět děkuji, pane prezidente.
