Straničky a hnutíčka.

V Bratislavě se hraje hokej, ve Vídni padla vláda, Maďarsko chce koupit rakety středního doletu, Švýcaři zpřísnili pravidla držení zbraní, Tereza Mayová odchází a v Evropě budou volby. To poslední – zdá se – nám Čechům trochu uniká. Ze všech různých voleb, a že jich u nás máme, se ty evropské tradičně těší nejmenší pozornosti a taky nejmenší účasti. Naposledy to bylo rekordních 18.20 % a moc nevypadá, že by to letos bylo lepší. Na rozdíl od občanů jsou volby do Evropského parlamentu v centru pozornosti stran, hnutí, koalic a kandidátů. To bude asi rekord na druhou stranu: do voleb se chystá celkem 40 uskupení. Jasně jsou v tom i strany které známe z parlamentu a vůbec běžné politiky. Ale převládají nejrůznější pidistraničky a ještě pidivější hnutíčka, která nabízejí mnoho většinou zcela neznámých pidikandidátů.
Množství stran roste jako houby po Černobylu. Některé vznikly jen proto, že nějaký politik nedostal ve své (předchozí) straně takové pořadí na kandidátce, jaké by mu slušelo. Některé strany buď existují jako nepatrné už řadu let, jiné se objevily až teď. Jejich převažující slogany (programy nečtěte, jsou to fráze, bláboly a často vůbec neexistují) by se daly shrnout do vět: „Pryč z EU!“, „Nechceme €“, „Proti migrantům!“ a tak podobně. Zajímavé je, že hlasatelé těchto slov chtějí do Evropského parlamentu, aby tam brali €, které nechtějí, v množstvím větším než malém. A aby vysedávali v lavicích, které chtějí zrušit. 

V předvolebním reji a šumu se občan stává splachovacím, nezapíná televizi, nesleduje noviny, servery ani billboardy. Už aby bylo po všem, myslí si. Ještě že může přepnout na hokej.

Přes to všechno k těm volbám jděte. EU je v mnohém zpitomělá, ale dá se opravit tak, aby nám všem byla k užitku. Neagituji. Ale koukněte na brexit, to je maso! A představte si ten exit malé země uprostřed kontinentu v evropském moři. Už by nás potom vůbec nikdo nepotřeboval. A možná ani nenašel.