Rychlík teda nejsme a přitom nikde nestavíme.

Nejsou byty. A jsou dražší a dražší. Nejvíc ve velkých městech, ale teď už skoro všude. V Česku na byt vyděláváte nejdéle z celé Evropy. Možná proto, že jsou u nás byty drahé nebo že málo vyděláváme. Nejspíš obojí.

Všichni ekonomové, stavbaři, developeři i novináři vědí, proč to tak je. Hodně lidí se stěhuje do velkých měst, protože je tam lepší práce a dá se víc vydělat. Jenže byty pro ně nejsou. Protože se nestaví. Tam, kde se nestaví, není konkurence a ceny bytů letí nahoru.

Všichni také vědí, proč se nestaví. Protože byrokracie. Všechny ty papíry a všechna ta razítka způsobují, že než můžete začít stavět, trvá to léta. A je to vlastně stejné, ať stavíte malý domek nebo dálnici. Podle studie Světové banky je Česko v procesu povolování staveb na úžasném 157. místě na světě.

Všichni to vědí, všude se o tom píše už řadu let. Ale nikdo odpovědný to neřeší. Co dělá vláda, parlament, kraje, úřady?

Zdá se, že příčinou neprůstřelnosti je fakt, že tenhle stav někomu docela vyhovuje. Kdo to jen může být? Politici, úředníci, developeři, obchodníci, majitelé bytů? Kdo a proč brání změnám? Kdo má zájem na zachování podivného stavu? Nebo je to všechno jen liknavost a pohodlnost úředníků, kteří si zvykli na svůj klídek a cítí se býti nesestřelitelní?

Co brání poslancům upravit příslušné zákony, aby byly rozhodovací lhůty výrazně zkráceny? Musí být na stavbu psí boudy skutečně pětadvacet razítek? Nelze stavební řízení zjednodušit tak, aby nikoho nesvádělo ke korupci?

Ticho, setrvalé, nerušené ticho. Ani politické strany nejsou schopny tohle téma zvednout ze země. A víte, jak by jim to zahýbalo s preferencemi?