Skvělá doba, kterou momentálně prožíváme, nám dává možnost udělat něco velkého. Ekonomika šlape, národ je zdravý, rozpočet státu na tom snad nikdy nebyl tak dobře. Jde o to investovat přebytečné peníze do kanálu.
Neberte to hanlivě, jedná se o Odra – Dunaj – Labe. Tedy to Labe zatím musí počkat, protože bychom museli nejdřív zrekonstruovat celou labskou trasu až do Pardubic a postavit dva jezy u Děčína, a to nám naštěstí kytičkáři nepovolí. Tak aspoň rozpůlíme Moravu na dva kusy. Odradunaj.
Ideologičtí kutilové vyhrabali, že už o tom snil Karel IV. Současný polorozpadlý monarcha o tom blouzní už dlouho. Protože premiér cítí, že přesně za rok by nemusely věci vypadat tak, jak si přeje, potřebuje prezidenta, aby mu kryl záda a nechal ho vládnout. A splnit hradnímu pánovi sen, to je hodně kladných bodů.
A tak posloucháme řeči a lži, jak to prospěje vodnímu režimu, nepoškodí vzácné biotopy. A kdyby snad protestovalo Rakousko, proženeme Moravu tunelem až do Váhu (Slováků se na to asi nikdo zatím neptal).
Otázka je, co vlastně budeme po vodě vozit. Uhlí už bude zrušené. Stavebniny se kvůli životnímu prostředí budou vyrábět lokálně. Automobilky mají své sklady na počítač, zásoby na 24 hodin, pokud něco nedorazí, fabrika stojí. Před časem otevřený kanál Rýn – Dunaj nesrovnatelně většího významu má v reálu nesrovnatelně nižší provoz, než je plánováno na Odra – Dunaj, aby se vůbec někdy zaplatil.
Připomeneme-li si dobu oprav dé jedničky, stavbu jiných dálnic a železnic, které skutečně potřebujeme a nejsou, můžeme zůstat v klidu. Těch patnáct miliard se hravě utratí na přípravné práce mezi spřízněnci a pak už bude navždy ticho po pěšině.
Napadl mě jen jeden jediný důvod, proč o tenhle nesmysl pan prezident tak vehementně stojí. Při cestě z Petrohradu do Sevastopolu by měly ruské ponorky významně zkrácenou cestu.
