Neštěstí chodí i po horách.

Nejvyšší kopec Švédska Kebnekaise (zkusili byste to, prosím, vyslovit?) je už nižší, než byl dřív. Je to rozeklanec, má dva vrcholy a ten jižní má na špičce ledovec.

Globální oteplování otepluje po celém globu (na Sibiři prý z permafrostu začínají vykukovat mamuti) a nevyhne se ani Švédsku. (To ví nejlíp Greta.) A ten ledovec na špičce nejvyššího švédského bodu začal odtávat. Geodeti si všimli a pustili se do přeměřování. To oni mají zásluhu na tom, že se některé vrcholky na planetě zmenšují. Například Mount Everest už nemá těch zapamatovatelných 8888 metrů nad mořem, jak mě učili někdy v první třídě.

Výška jižní části Kebnekaise má na mapách kótu 2111 metrů. Ovšem led na vrcholku taje a nic nepomohlo, že kopec sídlí až za polárním kruhem. Tání se odehrává závratnou rychlostí: jen za letošní červenec ztratil jižní vrchol čtyři metry ledu. Prvního srpna měřil už jen 2 097 metrů a přesahoval ten severní skalnatý vrcholek jen o dvacet centimetrů. A od srpna už je prý ten severní vrchol nejvyšším bodem Švédska.

Řeknete si blbina. Kdo by tam lezl, když je tam strmo a celoročně nevlídno? Tak národní hrdost. My jsme taky vlastenecky rozechvělí, když se vydrápeme na Sněžku. Ale možná jsou Švédi jiní, vždyť oni prý ani nesbírají houby.

Budou se ale muset vydat nové učebnice zeměpisu a opravit údaj ve všech databázích, což taky není sranda. Ještě že my nemáme takové problémy. V celém Česku nemáme ani jeden ledovec a rozeklaný je nanejvýš hrad Trosky. Jenže Švédové asi zas nemají problémy s kůrovcem, s dálnicemi, s Koněvem nebo s řepkou.

A když už se bavíme o nejvyšších bodech na severu Evropy: Nejvyšší hora Dánska měří 170 metrů nad mořem a její vrchol se nachází – na dvoře kravína!