Naše voda - 3

Voda, kterou máme na zemi i pod zemí a která naprší, nasněží, nakroupí, namlží nebo najinovatčí na naše území, je naše. Jen blbec by ji nechal odtéct pryč. Proto jsme meliorovali louky, rozorali meze, vybetonovali koryta řek,...

 a vyasfaltovali, co se dalo. Teď na to nevěřícně koukáme, že značnou část z toho, co jsme léta pracně budovali, budeme muset rychle zbourat a uvést do původního stavu. Nebo nepřežijeme.

Můžeme každý pátek demonstrovat. Jenže aby se něco zlepšilo, musíme spíš vzít do ruky krumpáč a lopatu, sazeničky listnáčů nebo bagr, a jít to všechno rychle udělat. Ten pátek by na to byl celkem vhodný. Národ by se tak poměrně rychle rozdělil na ekologické ideology a na ty, co chtějí fakt přírodě pomoci.

Je jasné, že dvakrát nevstoupíme do stejné řeky. Hodně vody ještě odteče do Hamburku, než napravíme aspoň zlomek toho, co podělaly předchozí generace společně s námi.

Bude to těžký boj. Vláda i její příslušenství je složena převážně z lidí, kteří z toho ničení přírody a krajiny tyjí. Budou kličkovat, ale sami svůj beztak vysušený rybník nevypustí. Oligarchové, podržtaškové, úředníci, bývalí i současní ministři zemědělství, úplatní novináři, bývalí estébáci i funkcionáři JZD, přicucnutí k dotacím z Bruselu i z Prahy.
Setkání na Letné tomu dají směr a třeba se i něco pohne. Ale rozhodně budeme muset záchranu přírody začít u voleb. I tam si musíme dát pozor na přísavky a křiklouny. Ale jinak se to změnit nedá.