Musíme se bát?

Svět je plný nebezpečí. Nebo aspoň nám všichni tvrdí, že svět je plný nebezpečí. Politici, vědci, církve, media. Politici hlásají nebezpečí, ze kterého nás vyvedou, když je zvolíme. Vědci hovoří o nebezpečí, protože potřebují granty na jeho další výzkum.

Velké nebezpečí je protivit se bohům, které tu církve na zemi zastupují. A kdyby nás media nestrašila, jejich náklad by šel dramaticky dolů.

Lidé se potřebují bát a bojí se rádi. Kdo se bojí, nemusí přemýšlet o tom, jestli ta nebezpečí jsou skutečná, jak jsou závažná a jestli hrozí přímo nám. A kdo nepřemýšlí a nepídí se, žije si radostně ve strachu a hrůze.

Většina vyhlašovaných nebezpečí se dá rozklíčovat. O strašáku globálního oteplování toho víme tak málo, že vlastně nevíme nic. Jestli se skutečně děje a pokud ano, jestli za to skutečně může člověk. Pokud k němu přispívají uhelné elektrárny, hned ho ruší další strach. Strach Angely Merkelové z jádra. A na něj navazuje další strach z elektrického blackoutu, až se všechny ty větrné elektrárny vymknou ve vichřici nebo v bezvětří kontrole.

Strašíme se škodlivým vlněním mobilů a nic o něm nevíme. Komunisté straší naším hroutícím se zdravotnictvím a přitom se náš věk se od roku 1989 zvýšil o sedm let u mužů a o pět u žen. Voda z kohoutků prý není úplně košer, proto se nakupují tuny balené vody, což zas způsobuje strach, že nás jednou zaplaví plasty. Policisté nás straší, jaká by to byla hrůza, kdyby se legalizovala marihuana, ale megalitry chlastu tečou do Čechů dál. Ukrajinci prý berou práci našim lidem, kteří ji ovšem za ty peníze stejně dělat nepůjdou. Strašíme se kvalitou polských potravin a tušíme, že za tím je nějaký zájem nějakého českého agroněčeho. Je strach z toho, že svět bude hladovět, ovšem zároveň se bojíme všech modifikovaných potravin. Před každým posunem tlakové níže, ze které spadne pár kapek, nás media varují stran přívalů a povodní. Každou chvíli kolem proletí nějaký meteorit, který prý hrozí, že by se mohl strefit do Země.

Skoro to vypadá, že má člověk zalézt pod zem do bunkru a tam ve společnosti nezávadných potravin dožít do konce světa. Nebo rozlišovat to, co skutečně může ohrozit jeho a jeho děti. A jestli se proti tomu něco (i malinko) dělat, tak to dělat. Osobně jsem přišel na dvě skutečná a závažná ohrožení, která mohou zničit náš příjemný a relativně svobodný svět: 1. Vladimír Vladimírovič Putin, 2. Zahlcení Evropy islámem.  Proberte si to taky a udělejte si svoje žebříčky nebezpečí a na to nedůležité zapomeňte. Bude se vám beze strachů žít mnohem líp.