Parkovací systém v Praze minulý rok vynesl do pokladny magistrátu i městských částí celkem 478 milionů korun. Letos se parkovací zóny rozšiřují prakticky na celé město.
Jako občan hlavního města mám tu výhodu, že po zaplacení tučného poplatku mohu parkovat ve čtvrti, kde mám trvalé bydliště na modrých čárách. Že tam zaparkuji, jistotu nemám. Je totiž veřejným tajemstvím, že městské části, aby uspokojily všechny zájemce, vydávají povolení podstatně víc, než kolik je modrých parkovacích míst. Na to, aby tam neparkoval někdo, kdo povolení nemá, mají dohlížet šmírovací fotoauta, která vyfotí poznávací značku a v databázi ji porovnají s příslušným povolením. Ta auta mají ale i jiný program. Hlídají vozy na placených místech v jinak barevných zónách, kde mohou za značný peníz stát i nerezidenti. Tedy obyvatelé zbylých jednadvaceti pražských obvodů a také lidé ze zbytku Čech, z Moravy a ze Slezska. Ani tam místo prakticky neseženete.
Jako občan hlavního města mám tu nevýhodu, že nesmím parkovat v žádné jiné čtvrti než v té mojí. Na druhé straně ulice vidíte volná místa, ale vy tam zastavit nesmíte, protože to je jiná Praha. Jak se člověk stane úředníkem nebo politikem vyznává mantru, že všichni Pražané (kromě úředníků a politiků) musí jezdit po městě hromadnou dopravou. Představuji si malíře pokojů, jak se ráno nacpe se štaflemi a s kýbly Malbytu do přeplněného busu MHD a jede na kšeft až do Bohnic. Kdyby jel autem musel by den předtím zajet na úřad v Libni a zaplatit si tam, kolik hodin smí parkovat. Nebo vám přivezou ledničku. Když máte na novou lednici, tak máte i peníz na to povolení k parkování. Návštěva z jiné čtvrti přijela autem, protože babička špatně chodí? Neexistuje! A že by k vám na dva dny zajel někdo z venkova? No to už vůbec ne! Nebo běžte na úřad a plaťte. Těch milionů bude za další rok zase víc. A o nic jiného tady nejde.
Před lety jsem čas od času obstarával staré babičce nákup. Dvacet kilo v taškách do třetího patra bez výtahu. Podle chodníku do daleka modrá čára, ale místo tam bylo. Tak jsem to vyřešil po svém.
Foto autor
