Mezisvátčí

I mezi svátky jste včas informováni, že bouchla Etna, Trump staví plot a že v ZOO tam a tam se narodil bílý nosorožec. Ovšem sledujete-li nějaký korektní server, tak se dozvíte jen, že se narodil nosorožec.

Pamatuji časy, kdy se na Štědrý den ještě pracovalo a za ním následovaly dva sváteční dny. Od těch dob se nám podstatně zvýšila životní úroveň především v tom smyslu, že stačí usyslit nějaký den dovolené a máte najednou až dvanáct svátečních dní v kuse. I letos se zadařilo. Školáci ani senioři žádnou dovolenou střádat nemusí. Ta prázdninová rozlehlost svádí k tomu, že si Štědrých dnů můžete naordinovat, kolik chcete. Dnes doma, pak u babičky v Podolí, další den se jede k tetě do Roudnice. Národ se tak rozdělí na společensky založené cestovatele od stromečku ke stromečku a na ty druhé, co sice cukroví pečou, ale jinak s nikým zvlášť nepečou, po slavnostní večeři se překulí k televizoru, a tak to zůstane beze změny až do druhého ledna, kdy (už konečně) jdou na šichtu.

Svátky zimy jsou nečekaným vybočením z kalendářního systému a velice brzy se v tom ztrácíte. Někdy v půlce toho volna se dva senioři pohádají, co je dnes za den. Jeden tvrdí, že pátek, a druhý, že je osmadvacátého. A jestli přece jen potřebujete zjistit, jestli má nějaký obchod otevřeno – což nepotřebujete, protože jste před svátky dovezli domů dva škodovkové kufry jídla – mrknete se na internet.

Ať cestujete nebo sedíte doma, jste po pár dnech upohádkovaní. Všichni dospělí mají své stálice a favority v čele s Popelkou a Mrazíkem a ještě tak jsou schopni připustit, že NaCl je nad zlato. Jaksi automaticky se předpokládá, že nové pohádky budou blbé, a ony to očekávání skutečně nezklamou. Stejně tak se dopředu ví, že trávit Silvestr u televizoru je vrchol masochismu. Ale je tu internet, ten mají už skoro všichni, takže jste včas informováni, že bouchla Etna, Trump staví plot a že v ZOO tam a tam se narodil bílý nosorožec. Ovšem sledujete-li nějaký korektní server, tak se dozvíte jen, že se narodil nosorožec.

Taky jste na síti v kontaktu s přáteli, rozesíláte pozdravy a péefka, věšíte se na YouTube, chlubíte se dárky a oznamujete, co budete dělat na Silvestra. Většina starších uživatelů se zasní, jaké to bývalo krásné, když ještě bylo na Vánoce bílo. Z některých těch bílých snů jako by vykukovalo, že komunisti uměli ten sníh líp.  Na internetu se strhne válka mezi prskavkáři a majiteli mazlíčků. Druzí se zlobí, že musí kvůli rámusníkům odjet s pejskem na chalupu do lesa, první jim to vracejí na téma posraných chodníků.

Po prvních kraválních devadesáti minutách dalšího roku nastane ticho. A je to takové ticho, že máte pocit, že se rozhostilo.  Zbývá dospat, dojíst, uklidit, donést stromeček ke kontejnerům a připravit si to nové oblečko na zítřek do práce. Tak jsme ty svátky přežili. Uf!