Ta válka se vede o klima. Vykašleme se na korektnost a pojmenujme obě strany přiléhavými názvy: alarmisté a popírači. Spor se nevede o to, že se otepluje, ale jak moc za to může člověk. To první se dá změřit, to druhé vůbec ne.
Dvě světové války připravily lidstvo o miliony životů, zničení většiny společenských, ekonomických a morálních vazeb. Paradoxně dnes – ačkoliv to tvrzení možná někoho pohorší – jsme až po uši ve válce nové. Ta válka je taky světová, protože nevynechá žádný stát, žádný koutek na planetě. Zatím se nestřílí, ale následky té války mohou být mnohem zničující než následky všech minulých válek dohromady.
Ta válka se vede o klima. V poslední době se zvyšují teploty všude na světě. V důsledku toho se řada věcí mění. Z poměrně krátkého měření se zatím nedá určit, zda bude oteplování pokračovat výš a výš, nebo jestli se trend zastaví či obrátí.
Vykašleme se na korektnost a pojmenujme obě strany přiléhavými názvy: alarmisté a popírači (bez hanlivých významů). Spor se nevede o to, že se otepluje; to každý ví a vidí a taky se to dá změřit.
Předmětem sporu je otázka, jak moc se na zvyšování teplot podílí činnost člověka. Ta se zatím nijak změřit nedá. Alarmisté jsou přesvědčeni, že teplota stoupá především lidskou činností, kterou je třeba změnit. Skeptici si zase myslí, že oteplování – ať už z přírodních příčin nebo i s přičiněním člověka – je věc, s kterou nemá smysl bojovat, že se mu naopak musíme přizpůsobit, abychom zabránili budoucím škodám.
Původně to byl spor dvou stran, diskusí odborných i laických věcných i emotivních a často hysterických. Až do chvíle, kdy se problému ujali podnikatelé, politici, vlády či Evropská komise. Tam už se nediskutuje, ale nařizuje.
Uzavření fosilních elektráren k datu D. Procenta výroby elektřiny z obnovitelných strojů. Nesouhlas s rozvíjením jaderné energie. Elektroauta jako dominantní nebo dokonce jediný způsob silniční dopravy. Omezování stavů hospodářských zvířat směrem k veganství. Podle odhadů by takový přechod celosvětově znamenal náklady přesahující možnosti celého lidstva.
Druhá strana naopak nevěří v dominantní vliv člověka na současné oteplování. Uplatňuje pro svá tvrzení poznatky z historie, archeologie, botaniky a dalších věd. Nevidí oteplování jako nevratný jev, ale cyklický proces. A pokud připouští větší rozsah a vývoj teplot, navrhuje upřednostnit projekty, kterými se lidstvo bude tomu trendu přizpůsobovat. Třeba novými směry v zemědělství, změnami v urbanizaci nebo stavu krajiny, stěhování obyvatel z nízkopoložených měst nebo tichomořských atolů. I to všechno bude stát peníze a asi ne málo. Budou ale vynakládány s mnohem menším rizikem možné neúspěšnosti a případně zbytečnosti jako v případě investic do boje proti klimatickým změnám.
To je ta světová válka, o které píšu na začátku. Převládne-li kterýkoliv z obou směrů, dojde patrně ke katastrofě. Pokud vyhrají skeptici a klimatické trendy budou pokračovat i přes pokusy vlád jim bránit, život na Zemi skončí nebo se v lepším případě vrátí někam k ohni v jeskyni.
Jestliže se státy pustí do boje s klimatem, bude to znamenat buď nic nebo drobné zbrzdění trendu. Ovšem za nepředstavitelných investic, které nemusí být účinné, ale spolehlivě rozvrátí planetární ekonomiku, což bude pokračovat rozpadem společenským a válkami o zdroje. Konec se dá opět zahlédnout u ohně v jeskyni.
Blbý je, že dojde k velké bytové krizi, protože tolik jeskyň pro sedm miliard obyvatel na planetě není.
