Stát by měl vychovávat prodávající a ne kupující. Smyslem zřízení účtenkové loterie podle jejich tvůrců je, aby se lidé naučili brát si od prodejců doklad o koupi…
Já v tom ten smysl a důvod nevidím. Jestli si jako kupující vezmu doklad o koupi zboží, záleží na mé svobodné vůli, nikoliv na mé povinnosti si tento doklad vzít přece.
Samozřejmě že si beru doklady při větším nákupu, pro moji kontrolu, nebo při nákupu zboží, na něž se vztahuje záruka. Doklad na koupi jednoho rohlíku mě opravdu nezajímá.
Myslím a vídám, že tak dělá většina z nás.
Opravdu nepotřebuji, aby měl stát potřebu naučit mě nakupovat. A brát si doklady o nákupu mého zboží. Do toho, jestli si někde a co kupuji, státu nic není, natož aby měl snahu MĚ JAKO KUPUJÍCÍHO VYCHOVÁVAT, vždyť každá platba je on-line zasílána na servery finančáku…
Pravda bude někde jinde. Stát chce bojovat s některými nepoctivými podnikateli. To je v pořádku. Ale dělá to stylem udej svého obchodníka. A ještě formou loterijního „hazardu“. To vše za peníze z rozpočtu. Stát na to ročně vynaloží cca 77 mil. Kč z veřejných zdrojů (12 mil. technická podpora a 65 mil. Kč výhry). K tomu ještě platy dozorujících úředníků… (nedočetl jsem se, jestli to spravují stávající zaměstnanci nebo v souvislosti s účtenkovou loterií byli přijati nějací noví).
Za to, kde jsme a jací jsme, nevděčíme státu. Ten nás učit nemusí. Ani brát si účtenky. Za 77 mil. Kč navíc. Učíme se sami. Spoléháme sami na sebe.
Stát by měl vychovávat prodávající, ne nás, kupující. Měl by vymyslet a vyřešit účinnou kontrolu, rozdělit podnikatele a výši jejich plateb, rozsah jejich podnikání (např. prodej nadbytků od prvovýrobců či prvopěstitelů, překupníky apod.). Je velká dřina být podnikatelem, zvláště tím malým, drobným, který živí sám sebe a svou rodinu, a někdy i dva tři zaměstnance. Od státu nedostávají žádné dotace, ani podporu, nemohou si dovolit být nemocní ani pořádně jet na dovolenou. Dělat z nich všech potencionální podvodníky není to pravé ořechové.
A jestli chce stát mermomocí svůj obyčejný lid učit, měl by je především naučit finanční gramotnosti. Aby si kupující uměli spočítat své rodinné rozpočty a nezadlužovali se na nákupy… V tom jim účtenka v kapse nepomůže...
