ostatně, už jí stejně kousek máme. Ale kdybychom měli plný, propracovaný model, zajisté bychom se vyšvihli na první příčky ve světě. Státní dluh by mizel jako sníh za teplého jara, Česko by se stalo asijským (nebo babylónským?) tygrem v Evropě.
Začněme politickým systémem. Jako první krok zrušme všechny politické strany a zaveďme systém dvou stran, které budou nově založeny. Pravá a levá, Čechie a Slavie. Volby budou jednou za 5 let. Po volbách se nejprve sečte počet všech platných hlasů a pokud jich bude sudý počet, předem vybraný hluchoněmý nevidomý sirotek vytáhne jeden hlas, který na místě pozře (může mu být ochucen). Pak se sečtou hlasy pro obě strany a vítěz bere vše. Tím se stane zcela zbytečným senát. A teď prosím pozor: obě strany hned po založení vytvoří seznam ministrů, náměstků, hejtmanů a dalších …ů až po podržtašku zástupce pro práva hlodavců, který bude platný až do úmrtí či naprosté, lékařsky doložené, senility těchto. Jakákoliv politická činnost strany, která není právě u moci se stane zbytečnou a tudíž nebude po tuto dostávat žádný státní příspěvek. Strana, která u moci právě bude, ta si na své stejně přijde a tak příspěvek nedostane taky.
Strany budou smět být u moci pouze dvě volební období, pak automaticky vláda přechází na druhou partaj, čímž se ušetří za alespoň jedny volby. Až se systém zaběhne, volební období se prodlouží na sedm let jak vojna za Marie Terezie a strany se budou pravidelně střídat, čímž se stanou zbytečnými veškeré volby. A volič bude spokojen, protože nemusí nikam cárat a ještě k tomu poslouchat nesmyslné předvolební cancy.
Tak, to bychom měli za sebou a teď trošku k ekonomice. Prvním pravidlem bude, že každá, právě vládnoucí strana smí hospodařit jen s tím, co vybere či vydělá. Na daních i jinde. Nesmí si nikde půjčit, natož navyšovat státní dluh. Jako první krok bude maximální redukce aparátu. Postačí ministerstvo silově-právních vnitřních i zahraničních složek, ministerstvo humanit(ár)ních složek a ministerstvo technických složek. Úředníci po zkušební době složí služební slib a za to budou mít definitivu, po volbách se změní jen ministr. Ruku na srdce, ono z těch ministerstev většinou vypadnou pěkné ptákoviny, které pak svými dodatky vylepší parlament natolik, že se občan nestačí divit. K tomu bych přidal centrální úřad pro stížnosti všeho druhu. Jediným pracovníkem bude pan rada, jehož náplní práce bude vše házet do koše.
Teď daně, daně, daně. Pro fyzické osoby jediná – daň z příjmu, pro osoby právnické pak daň ze zisku. Reálnou procentní výši nechť spočtou ekonomové a národohospodáři, ovšem se zřetelem k tomu, že čím více se do státu nasype, tím více toho stát nenávratně prošustruje.
Ponechme pak na občanovi, kolik bude chtít investovat do pojištění všech druhů. Smiřme se se skutečností, že stát jednak není dojná kráva a druhak, že sociálně spravedlivý stát je iluze. Prostě to jen tak, tu lépe, tu hůře flikuje, bohužel většinou hůře. Jistě, část prostředků musí přerozdělit, ale měl by tak činit s rozvahou. Výši starobních důchodů počítat z toho, kolik od dotyčného získal na daních, ale s horními limity. Sociální dávky vyplácet na základě doloženého vyúčtování těch předchozích etc.
Vše výše napsané je jen hrubý nástin, ale pevně věřím, že při troše dobré vůle by šel vypracovat do nejmenších detailů.
Také rádi čtete fantasy sci-fi?
