Nu, bylo mi dáno, a přál bych ostatním, pohladit si středoevropsky pocuchané nervy od sledování vražedného křiváka Prigodina s popisem jeho party nájemných vrahů a vypuštěných kriminálníků,
zapomenout alespoň na chvíli na středoevropské poměry válečné, či lži ruské i domácí.
Za hodinku vlakem z Londýna jste na jiném světě vysednete třeba v Oakhamu, takové větší vesnici s 12 000 obyvateli, malými úhlednými domky, ohraničenými malými rozkvetlými zahradami, všecko samozřejmě "private", ale zcela přátelsky a nevtíravě, kde vás chlapík, čistící auto pozdraví "morning" a přidá úsměv, přátelsky vás očuchá supící anglický buldoček a jeho paní vám neméně přátelsky pokyne.
A máte -li štěstí i nadále s bydlením, kde pro vás čtyři je k užívání domek se třemi ložnicemi a dohromady s osm postelemi, kuchyní verandou bzučící čmelákovou zahradou a navíc ještě masážní horkou vodou, kam můžete kdykoliv položit své zubožené tělo, to vše na osm dnů za cenu docela nízkou, 1000 dolarů. A protože tato anglická rodinka oplývá patrně pěti dětičkami podle počtu postelí, může vás tam být nasáčkováno v té ceně další tři, čtyři...Při vstupu na dvorku jsou dvě malé trojkolky a nápis na futrech, zcela volně přeloženo-s použitím staré češtiny-"přijďte pobejt a ať se vám tady líbí"
Tak vzhůru do města.Na náměstí je takový malý, pevný, starobylý domek, s malými okny, kam by se mohl dostat člověk pouze v hlubokém předklonu, kde v letech 1619-1682 žil nejmenší muž Anglie jistý Jeffrey Hudson, který i s botami měřil asi 110 cm.... , to je 45 palců. Byl to malý vztekloun, který sloužil královně Henriettě Marii, který se ale nenechal nikým urážet, v souboji zastřelil jistého Williama Croftse. A protože Oakham je "old England", asi 2000 let, musí tam také být pochopitelně kostel někdy ze 12. století, masivní a vznosný se zašlými hrobovými místy a památkou na 1. světovou válku.Je tam 103 jmen vojáků z Oakhamu -mladých mužů, kteří zemřeli jak svědomí a zákony kázaly jim..... R.Tryon, H.Tryon, A.Adsock, R.Adsock a čtyři bratři Beaverové....smutná vzpomínka na rodiny, které ztratily i čtyři členy.....
A kus dál je taková velká louka, zelená a upravená s houpačkami, maminkami a dětičkami, kde si to všechno dohromady hraje a zvučí, psíci do toho štěkají a na to všechno kouká z povzdálí takový malý hrad, hrádek, kam vejdete je tam plno velikánských podkov na stěnách, je jich tam tři sta, jednu tam zanesla královna Alžběta II, někdy v roce 2002, a pak další až z 16. století.
Ozývá se žaludek ? Nu tak zasedni do jedné z hospod, kterých je tam docela dost a dej si za rozumnou cenu nějaké rozumné jídlo.Inu ale pravda česká kuchyně to není.Je vlaho a příjemně-teplota o deset stupňů Celsia nižšší než ve střední Evropě u nás, občas deštík, na který ani nemusíte vytáhnout deštník -umbrelu.
Pár kroků za město. Jaká by to byla Anglie bez pastvin, bez ovcí. Nedaleko jsou bílá, typicky anglická plemena ovcí Romney a mezi nimi pobíhá černobílá border-collie.Milovníci zvířat Angličané, kterým se podařilo vyšlechtit celou řadu druhů od anglických plnokrevníků, plemena ovcí Hampshire, Suffolk, těžké koně Clydesdal a další.Angličané si drží tradici.Rádi a hrdě a věrně.
Blíží se večer a já procházím kolem krytého mostu a inu ejhle...na zemi leží chlapík, klidně a způsobně, je přikrytý spacákem a v klidu dýmá spokojeně doutník, jak málo stačí k vyrovnanosti a pohodě.
