s vámi cloumá vztek a žluč se rozlévá po těle, protože váš mozek je přesvědčen, že takhle to v politice přece už dál nejde, když už klamání a lhaní mocných nemocných přesahuje několikrát posunuté meze, kdy klam, mam a šalba
.
se nám škodolibě smějí do obličeje, pak sáhněte po skvělé knize Doc.Milana Kubra, kterou nazval "Průvodce politickým divadlem" vydané v roce 2005.Je dobré ji mít neustále při ruce, protože v ní dostanete odpověď na vše co se v politice dělo, děje, i to co se bude dít, a to s patřičným vtipem a ironií.Ten chytrý pán neříká nic jiného než, že politika je divadlo, a ke všemu ještě stále stejná divadelní komedie, protože hlavní aktér člověk, zůstává po staletí stejný, jen má v uplatnění svých cílu jiné metody. Dříve na to stačil kynžál, dnes se nepohodlní dehonestují, obvzlášť nepohodlní střílejí ze zálohy. Je téměř jedno, jestli se provádí politika v republice české, či Ruanda Urundi....Má obecnou platnost. V té šlamastice doprovázené našimi mrtvičnými mrákotami z toho dění kolem, sice nejsme sami, na zeměkouli je nás sedm miliard, to je ovšem slabá útěcha, ale přece nějaká. Abychom se dožili penze je třeba tu komedii nebrat smrtelně vážně. Rozumní ví, že je to komedie, srdcaři to mají za tragedii.Je třeba vědět, že tam, kde neplatí žádná pravidla, nelze švindlovat.
Základním stavebním kamenem politické dialektiky, píše autor je .Cituji: "černé může být zároveń nejen bílé, ale i šedé, růžové, dokonce bezbarvé, pravda a lež jsou dvě stránky jedné věci, neúspěch je úspěch, porážka je vítězství /či nevítězství, jak říkal Klaus Václav/, malost je velikost, ztráta je zisk, útisk je svoboda, závist je přejícnost, nekulturnost je kultura, nesnášenlivost je tolerantnost, bezpráví je právo ."
A ještě krátký exkurz třeba do justice. Co všechno může vstřícná justice.Cituji : "Ztratit, nebo nechat uležet soudní spis, nepředat obvinění, nepředvolat nežádoucí svědky, prohlásit svědky za nevěrohodné a jejich výpovědi za neplatné, prohlásit soud za nekompetentní pro dotyčnou záležitost, ztratit průkazné předměty a dokumenty, vyžádat si posudky od "kompetentnějších" znalců, upravit zápisy, udělat procesní chybu a z toho důvodu zastavit řízení, vyměnit soudce z důvodů předpojatosti, přidělit případ neschopnému, línějšímu, chorému, nebo vstřícnějšímu soudci, rušit výběrová řízení, stíhat a trestat "nevychované" novináře za urážky a pomluvy, protahovat řízení tak dlouho až žalobce umře, vše bude pak promlčeno atd.“
Jak vidno právo na spravedlivý proces je mnohdy obtížné prosadit.Proto je možná zhusta nejlepší, jak kdysi doporučoval náš slavný psychiatr prof. Vondráček, to staré známé: „S kurvů sa nehádaj, s pánama se nesuď a kněza v uctivosti měj“.
Nikdy nezklame ohánění se "lidem".Dělali to komunisté hlavně v padesátých letech, a to mělo pro obviňované často absolutně fatální následky,“ jsme povinni lidu-našim voličům", prohlašují jednotlivé politické strany unisono i nyní, sice bez fatálních následků pro jednotlivce, ale tak často, že z toho brní uši.
"Lidi je vždycky možné dostat tam, kde je vůdcové chtějí mít. Je to jednoduché.Stačí jim říct, že na ně někdo útočí a obviní pacifisty z nedostatku vlastenectví a z vystavení země nebezpečí.Tak to funguje v každé zemi." Řekl, napsal a podepsal tlustý Herman Göring, německý nacistický politik.
size="11pt"A abychom všechno toto, a jiné věci ve zdraví přežili, je třeba si to všechno dostatatečně brzy uvědomit a politiku a politiky brát převážně nevážně, protože politik je člověk, který položí váš život za svou vlast. A to od strejdy Pišvejce na MNV v Horní Dolní, po velikány-první po Bohu na Hradě.Tedy, pozor na ně.
