Poněkud změněný název jsem si vypůjčil od Desmonda Moririse a jeho populární knihy napsané téměř před padesáti lety.Lze dovodit, že chování člověka lze do jisté míry srovnat s chováním zvířat, primátů obzvláště.Boj mezi zvířaty podle Desmonda Morrise nastává ze dvou důvodů.Buď aby získala převahu ve společenské hierarchii, nebo aby zajistila územní práva nad určitou oblasti.Člověk má co dělat s oběma formami.
Tak jako opice, či některá jiná zvířata žijicí ve skupinách mají svého vůdce, který je nejsilnější, jdou lidé za jedincem, který nemusí být fyzicky silný, ale má velké charizma.A lidská tlupa je ochotna ba přímo puzena chovat se tak jak tento charismatický jedinec určuje a jenom poměrně malá skupina je schopna si zachovat vlastní třeba odlišný názor.I ta je ovšem převálcována strachem z despoty a zákony, které jsou upraveny ve prospěch příslušného režimu.
Nemusíme chodit do daleké minulosti.Současný rusko-ukrajinský konflikt, Hitler a jeho teorie nadřazenosti "čisté rasy" a expanze, války a výboje ve středověku, Napoleon a jeho zabírání území, nadřazenost bílé rasy nad černochy v 19. stloletí v Americe, i dokonce ve 2O. stloletí v jižní Africe, atd.Národy mnohdy podlehnou vedení psychopatů, kterých je ve vedoucích funkcích dost a konají tak, jak by normální jedinec ve většině případů nekonal.
Myslím si ale, že přirozený princip agrese zakotvený v jedinci více či méně se přece jenom postupem civilizace mění.
Americký generál Yates, který zkoumal bojiště občanské války v USA prohlásil, když viděl výchozí postavení útoku Konfederantů proti dělům Unie v jedné z bitev, že v současné době by ani nejotrlejší muži námořní pěchoty USA, vůbec nevylezli se zákopů, natož, aby tak nesmyslně zaútočili a nechali se v příštích vteřinách zabít, jak před 150 lety vojáci Konfederace. .Se slávou a zpěvem se hlásili branci zemí bojujících v I. světové válce ke svým plukům.V našich zemích to sice takové nebylo, ale na př. Angličané stáli fronty u odvodních komisí, Francouzi a Němci taktéž. I Rusové.Američané šli zachraňovat Evropu.Armády útočily na bodáky proti kulometům a dělostřelctvu. Zcela nesmyslně.Síla rozkazu a smysl pro povinnost byly nesmírně silné.Bylo to dobře,nebo špatně ?
II. světová válka byla poněkud jiná.Padlo sice 5 x více lidí, ale ochota k boji, především Francouzů byla zcela jiná. "Máme svoje holky, co je nám do jakýchsi závazků" atd.Vyčítáme Francouzům a Angličanům, že nám v době Mnichova nepřišli na pomoc.Jsem zvědav jak by se tvářili čeští a slovenští , a to profesionální vojáci, kdyby Rusko zaútočilo na Pobaltské republiky a oni museli jít těmto zemím pomoci v rámci NATo. Konec konců jak se zachovali Slováci, kteří vraceli možnost povolání do armády, víme. Jak by se chovalo naše veřejné mínění nejsem na pochybách.
Evropa se mění.S prosperitou, dostatkem peněz, s vychutnáním "sladkostí" života.Lidská krev je drahá.Lidé lpí na životě. Nikomu se nechce umírat.Třeba zbytečně.Vítězí pohodlnost, dobré jídlo, pohoda.Vlastenecké myšlenky se pouze pronášejí, málo lidí je cítí vnitřně. Z hlediska odhodlání bojovat je vlastenectví jistě důležité.
Američané ho ještě mají.A držet slovo tam pořád ještě platí.Americký prapor visí na každém třetím domě. Pořád.U nás ani v den vzniku republiky.Snad Polsko je jiné.Přirozeně bojechtivé jsou primitivnější země, kde je kladen velký důraz na víru.Jsou to zkamenělé úvahy někde z 15. století.Militantní islám vedený psychopatickými vůdci, kteří lehce zblázní vymyté mozky zfanatizovaných davů.A že se k nim přidávají i absolventi univerzit? To je jenom velká záhada a nepředvidatelnost uvažování lidského mozku.Jinými slovy... všechno je možné.. A genetika je mocná
.Napadá mně kacířská otázka.Nebyly zápory náboženství.... křesťanství v minulosti a koránu v současnosti, horší než jejich klady ?
Mít se dobře a užít si, je zákonem dne.Víra v Boha je velmi vágní.A proto také to nejdůležitější je vlastní život teď.Militantní Německo , to je naštěstí historie.A myslím si, že i militantí Rusko je naštěstí historie. Ani Rusům se jistě nechce bojovat.Žijí si docela dobře a uvědomují si cenu života.
Je něco jiného bojovat proti agresi na vlastním území o sebe, své ženy a děti a něco jiného být nakomandován do cizí země.Ovšem, silný charismatický psychopat v čele jakéhokoliv státu je velké nebezpečí.
Obrana proti těmto krajně nebezpečným psychopatům je používat zdravý rozum.Musí ale platit předpoklad.Že ho ten dotyčný má.
