Na kole krajem vína kolem Pálavy

Musím přiznat, že jsem moc ráda za to, kde je moje „doma“. Můžu si odjet na dovolenou a za poznáním kamkoliv, ale stejně jsem pokaždé ráda, když se vracím sem, do vesničky kousek od Pálavy, do kraje vinic, vína a krásných památek, sem na Jižní Moravu, do Dolních Dunajovic, kde jedině jsem doopravdy doma.

Pohled na Pálavu a zříceninu hradu Děvičky, směrem od Klentnice na Pavlov.Foto: Michaela Navrátilová

Nejkrásnější je to tady u nás asi od jara do konce vinobraní, kdy se všechno zelená, kvete, je krásně teplo a můžete vyrazit na výlet… třeba zrovna na kole.

Každý rok v sezoně podnikáme výlet na kole kolem Pálavy. Je to taková moje oblíbená trasa a celou si ji dáme vždycky aspoň dvakrát za léto. Nejhorší pro mě je, že nerada jezdím sama a tahle trasa je v jednom kuse do kopce a z kopce a zase do kopce, což málo kdo z mých známých chce podstoupit. Ostatně výlet po rovince je tady vcelku nemožný, protože kamkoliv byste chtěli vyrazit, číhá nějaký ten kopeček, což zrovna mně nevadí a naštěstí téměř vždycky nějakého spojence pro výlet na kole najdu.

Cykloturistika se tady za poslední léta šíleně rozmohla, rozrostl se počet cyklostezek a „kolysty“, jak říká moje mamka, tady potkáte pomalu na každém kroku. Láká je sem Pálava, moravské vinařské stezky, rozsáhlá Novomlýnská přehradní nádrž, Mikulov se svými památkami i proslulý Lednicko-Valtický areál, který je cyklostezkami protkaný. Máme to tu prostě krásné a my Moraváci jsme na náš kraj hrdí, a já Vás určitě tímto krajem provedu i v dalších svých článcích. Tentokrát ale zpět k naší dnešní trase – Dolní Dunajovice – Bavory – Klentnice – Pavlov – Dolní Věstonice – Horní Věstonice – Perná – Dolní Dunajovice.

Náš výlet začíná, vyrážíme z Dolních Dunajovic směrem na Mikulov, super je, že nemusíte jet po státní silnici v šíleném provozu, protože silnici lemuje až do Mikulova pěkná vedlejší asfaltová cesta, místní jí neřeknou jinak než alkoholstrasse. My ale až do Mikulova nejedeme, asi tak v polovině této cesty přejedeme státní silnici u Bavorské křižovatky a pokračujeme dál nahoru do kopce k obci Bavory. Kopec je to docela táhlý, ale není to tak strašné, měl by ho zvládnout vyjet i sváteční cyklista. Projedeme Bavory a u rozcestí Mikulov – Klentnice si dáme u Kočičí skály krátkou pauzu, je totiž potřeba doplnit pitný režim. Zrovna je tady pár turistů, kteří vylezli až nahoru na Kočičí skálu, ani se jim nedivím, je odtud nádherný výhled na Pálavu a vůbec do celého okolí. Kraj jako namalovaný.

Pokračujeme dál, do obce Klentnice je to odtud jen něco přes dva kilometry, a právě odtud je nejlepší cesta ke zřícenině Sirotčího hrádku. V Klentnici je turistické značení, takže cestu k hradu určitě snadno najdete. My necháme kola u hřiště a odtud už je to k romantické zřícenině hradu, která pochází z přelomu 13. a 14. století, opravdu jen kousek. Hlavně mějte pohodlné boty, aby se vám při výstupu k troskám hradu nesvezla na kamenech noha. Výstup na hrad je trošku náročný, proto dávejte pozor, upadnout není tak těžké, každopádně ale ten výhled stojí za to, takže foťák mějte určitě s sebou.

Protože výšlap na hrad nás trošku zmohl, rozhodli jsme se, že si dáme něco sladkého na zub. V Klentnici je totiž náš oblíbený záchytný bod této trasy, cukrárna Café Fara u kostela…

No, po odchodu z cukrárny si můžeme říct, že jsme opravdu sladce zhřešili, ale uklidnit se můžeme tím, že to sladké ještě vyjezdíme, protože před námi je stále více než polovina naší dnešní trasy.

Z Klentnice si to svištíme převážně z kopce, směrem na Pavlov, velký kus silnice vede lesem. Tenhle směr je určitě lepší než jet obráceně od Pavlova do Klentnice, protože kopec je docela dost náročný pro netrénované cyklisty, proto já vždycky volím právě tento směr.

Když vyjedete z lesa, na zbývající kus cesty k Pavlovu se před námi otevře naprosto úchvatná krajina. Jako na dlani máte pohled na další Pálavskou zříceninu – Dívčí hrady, neboli také Děvičky. Pálava je odtud nádherná, všude vidíte rozsáhlé vinice a už se vám také nabízí pohled na naše „moře“ – Novomlýnskou přehradní nádrž, na jejíž hladině se projíždějí loďky rybářů i malé jachty, které mají svoje přístaviště nedaleko Pavlova. Když na chvíli zastavíme, abychom si stejně jako ostatní turisté mohli vyfotit Děvičky a okolní krajinu, tak už naprosto chápu, co sem ročně táhne stále víc a víc turistů. Vždyť je to tady naprosto jiný svět, až málem nemůžu uvěřit tomu, že takovou krásu mám jen kousek od baráku. A najednou jsem zase strašně ráda, že žiju právě tady.

A jedeme dál.

V Pavlově, který je vinařskou obcí, stejně jako všechny vesnice tady v okolí, se zastavíme na chvíli i my, ale ne abychom navštívili některý z mnoha vinných sklípků, ale protože zvažujeme výstup na Pálavu ke zřícenině hradu Děvičky. A protože času máme dost, necháme kola dole a vydáváme se nahoru lesem.  Trasa do kopce k hradu trvá takovou tou pohodovou chůzí asi půl hodinky, ale rozhodně ten výstup stojí za to, protože zřícenina Děviček je opravdu pohádková a výhled odsud na okolí je doslova pohlednicový. Akorát kdyby mě pak někdo snesl dolů, vůbec bych se nezlobila.

Když se dostaneme zpátky ke kolům, pokračujeme na okraj Pavlova a abychom nemuseli jet na Dolní Věstonice po silnici, protože do prudkého kopce se nám moc nechce, navíc tudy jezdí dost aut a hlavně hodně motorkářů, sjedeme k přehradě a jedeme podél vody, kde míjíme plno rybářů, kteří tady tráví své pohodové odpoledne. Je tady nádherně a hlavně božský klid. Zpět na cestu se napojíme až na okraji Dolních Věstonic, projedeme kolem vinných sklepů, které jsou v obležení nadšených turistů a sjedeme až do vesnice, nad níž se tyčí hrad Děvičky. Obec Dolní Věstonice je vám možná známá, vždyť ji proslavil nález slavné sošky Věstonické Venuše, a za vidění tady rozhodně stojí také Archeologické muzeum dokumentující věk lovců mamutů.  

Po občerstvení, zmrzlině a posezení na zahrádce místní hospůdky se vydáváme z Dolních do Horních Věstonic. Cesta je to zase z kopce do kopce, ale není to žádná hrůza, svítí nám sluníčko, provoz není skoro žádný, spíše se potkáváme jen s dalšími skupinkami cyklistů. Po levé ruce máme Pálavu, po pravé zase přehradu a všude kolem se řádkují vinohrady.

Horní Věstonice projedeme, jen na konci zastavíme u lavičky a doplníme pitný režim a krátce si odpočineme před dalším kopcovitým úsekem z Horních Věstonic do Perné. Stoupání a klesání ale překonáme s nadhledem. Kocháme se pohledem na Pálavu a okolí cestou až do obce Perná, odkud zamíříme ke křižovatce, přejedeme opatrně rušnou silnici a odtud už to máme jen kousek zpátky do Dolních Dunajovic, kde stejně jako začátek je i cíl našeho odpoledního výletu.

No, najeli jsme jen cca 25km, což není moc, ale byl to příjemný odpolední výlet. Podnikli jsme dva výstupy na pálavské hrady a hlavně jsme se zase jednou přesvědčili, že to tady máme opravdu krásné.