Jsme naštěstí svobodnou zemí. Právem můžeme být pyšní na demokracii, ve které lze vlastní myšlenky svobodně prezentovat, i když nejsou totožné s oficiálními stanovisky vládnoucích elit. V Čechách to lze ... čistě teoreticky.
Praxe je taková, že ten kdo se moc dovolává demokracie a svobody volného slova, se může rychle octnout mimo mísu. V temných časech komunismu lidé s nevhodnými názory prostě zmizeli, dnes je média, strážci veřejného mínění, odstraní z povědomí veřejnosti. Takoví lidé sice dále žijí, ale mají pro veřejnost přestat existovat.
Vidíme to dnes a denně. Od té doby, co Václav Klaus oficiálně napadl myšlenku společné evropské měny, zesílila i mediální snaha zdiskreditovat jeho osobnost. Místo toho, aby argumenty, které jasně hovoří proti zavedení EURA v České republice, byly vyvráceny, je napadána a zpochybněna osoba, která je vyslovila. Ríká argumentace ad personas. Jednoznačné a celkem logické argumenty lze jen velmi těžko zvrátit. Což ale neplatí pro osobu, která tyto argumenty vyslovila!
Ne nadarmo se říká, že politik je posuzován podle svého konce. Novoroční amnestie byla chyba, ale tato chyba byla záměrně zveličena a zneužita pro manipulaci s veřejností. Stigma korupce a mediální absence Václava Klause jsou účelové. S ním má především zmizet osobnost, která jako jediná má dostatečný apel na to, aby dokázala rozhodnutí o přijetí Eura přinejmenším zpochybnit.
Dobře ví, že risika, spojená s přijetím Eura jsou –především v západní Evropě – záměrně zatajována. Tedy risika ztráty konkurenceschopnosti, posílení centralismu, risoko inflace a znehodnocení úspor občanů, ale především také risiko, že zaplatíme něco, co vůbec nepotřebujeme a co nám dokonce škodí. Děje se tak proto, protože evropské elity nedokáží přiznat omyl, že Euro je nutné zachránit pro blaho Evropy. Euro se ale zachraňuje především pro blaho Bruselu! Selže-li Euro, selže i Brusel a sním tučné finanční odměny politiků a přátel ze strany.
