Nová epocha fotbalové reprezentace startuje už ve středu

Ve středu večer odstartuje česká fotbalová reprezentace pod vedením Petra Rady novou epochu svých dějin. Má na co navazovat.

Ta předcházející byla úspěšná, a k tomu, aby se před slůvko „úspěšná“ dalo napsat „velice“, chybělo jenom trošku více sebereflexe u Karla Brücknera a jeho odstoupení již po nezdaru na MS 2006 v Německu. Euro 2004 v Portugalsku bylo naprostým vrcholem kariéry jak trenéra, tak většiny hráčů, ale z tohoto výběru se dalo čerpat dál, jenomže ať už vinou příliš velkého sebevědomí hráčů po zmiňovaném Portugalsku, nebo vinou zranění, popřípadě neumění komunikace (viz situace s Pavlem Nedvědem) jsme si situaci zkomplikovali už v kvalifikaci na MS 2006 a pouze barážovým vzepětím s Nory dali vzpomenout na 2 roky staré výkony. Na samotném šampionátu už to kromě prvního zápasu byla bída s nouzí a navíc začaly výrazně prosakovat na povrch neshody uvnitř týmu a také to, že si Karel Brückner odmítal přiznat některé chyby. Již tehdy jsem byl přesvědčen, že měl odstoupit a dnes si myslím totéž. Absolvoval s týmem úspěšně kvalifikaci, ale již tam bylo vidět, že jeho spolupráce s mužstvem není v pořádku. Aféra s prostitutkami, po které se (pro mě naprosto nepochopitelně) ptal hráčů, zda má zůstat, místo aby hlavní viníky jednoduše vyhodil, či sankcionoval, popřípadě ještě lépe sám odstoupil pro ztrátu autority, mě naprosto šokovala. Nicméně konec kvalifikace se povedl, takže konec dobrý-všechno dobré, řeklo by se. Ale ouha.

Na Euro 2008 nám byla vylosována poměrně „hratelná“ skupina, ze které jsme měli za normální konstelace hvězd postoupit. Ale už úvodní naprosto ustrašený a bázlivý výkon proti domácím naznačil, že to opět nebude to pravé ořechové. Sice jsme šťastně vyhráli Svěrkošovým gólem, ale podle očekávání jsme podlehli Portugalcům a v posledním zápase ve skupině jsme bojovali o holé bytí a nebytí s Turky. Všichni víme, jak zápas dopadl. Mám své zdroje u nároďáku a ty mi potvrdily, že defacto sestavu dělal ne trenér Brückner, ale klika starších hráčů, každý, kdo je znalý poměrů, si dokáže jména dosadit. Už to dokazuje, že trenér už neměl tomu týmu co dát, protože 6 let je přece jenom příliš dlouhá doba na to, aby se „neokoukal“.

V momentě, kdy byl zvolen jeho nástupce Petr Rada (i s těmi tragikomickými taškařicemi, které se vyrojily v době volby nového trenéra), jsem si říkal, že horší volbou může být pouze Jozef Chovanec. S postupem času a s tím souvisejícím děním v naší reprezentaci, jsem svoje mínění (zatím tedy jenom malinko, ale přece) pozměnil. Líbí se mi, s jakou Petr Rada do reprezentace přišel. Důrazně si promluvil se všemi hráči, hvězdám zakázal během soustředění jakékoliv soukromé reklamní aktivity, Fenina poslal do „21“, Barošovi narovinu sdělil, že musí hrát v klubu, jinak si v reprezentaci moc nezakope, najmul kondičního trenéra, který čerpá poznatky od německých odborníků a zřejmě stanovil tvrdší disciplínu i po dobu srazů, protože se na konci Brücknerova působení zdálo, že reprezentanti jezdí na srazy jako na dovolenou. Není třeba tu opakovat, nakolik jsou třeba Jankulovski, Ujfaluši, Polák či jiní skvělými fotbalisty, musí jim být ale navrácena zpátky touha bojovat za českou reprezentaci, nechat na trávníku úplně vše a po dobu soustředění se 100% koncentrovat jenom na fotbal. Jinak není šance uspět. Tým v přáteláku v Anglii ukázal potenciál, i když Anglie v současnosti není neporazitelným celkem, a to ani doma. Každopádně i díky velmi dobrému losu se před našim týmem otevírá veliká šance postoupit počtvrté za sebou na závěrečný turnaj a to už by samo o sobě byla fantastická věc.

Jenom ale ještě si dovolím malinko odbočit…Díky výše zmíněným „zdrojům“ jsem byl upozorněn na to nevěřit všemu co se napíše nejenom v bulváru, ale ani v seriózních denících. Pokud některý z fotbalistů například odmítne novináři z nějakých důvodů dát rozhovor, tak se může těšit na to, že onen novinář ho pak bude nějakou chvíli i v seriózním plátku „natírat“ i kdyby si třeba jenom zlomil nehet na palci. Dokonce vychází v některých novinách i naprosto smyšlené rozhovory, které hráči nikdy nedali. To je podle mě docela smutná věc a tímto bych chtěl upozornit, že se opravdu nevyplatí věřit všemu, co se i v seriózních denících, či na seriózních webech napíše….Nepatřím třeba ke ctitelům Milana Baroše a jeho výkony na trávníku nepatří rozhodně k nejlepším ani v reprezentaci ani v klubech, to co se pak ale člověk dozvídá v bulváru, popřípadě i v jiných novinách a zjistí potom, jaká je pravda, je to kolikrát bohužel diametrální rozdíl…..