My to Evropě osladíme....

Slogan, který zvolila česká vláda pro nadcházející předsednictví ČR v Evropské unii, není ledajaký. Je to rovnou pořádné slovo do pranice. Nejde ani tak o to, jak vůbec v tom našem jazyce vyznívá, popřípadě jak vůbec vyznívá v jiných jazycích (to musí být pořádný mazec), ale rovnou vyjadřuje (ne)kulturu našich politiků. Nemyslím ani vládu, ani opozici, myslím všechny.

Ten, kdo sledoval politické dění v době nedávno minulé, či sleduje ho v současnosti, vidí, co jsou lidé v politice schopni všechno dělat. Mám na mysli ono vydírání, zastrašování, neschopnost jednotlivých stran táhnout za jeden provaz….pokud chce například náš hokejový nároďák udělat pořádný výsledek na MS, nebo olympiádě, musí vytvořit TÝM. Seskupení lidí, které nemusí mít stejnou povahu a koníčky, ale které si musí vytyčit jasný cíl a prostředky, jak k němu dojít. To samé je i v politice. Každá politická strana má svůj program, kterým se vždy před volbami snaží nalákat svoje voliče. Pokud chce tento program plnit, musí být TÝM. Musí vědět, kde má hranice, za které už nesmí jít. Dnešní strany ale mají program nesmírně „rozplizlý“, nejsou tolik vyhraněné možná právě z toho důvodu, aby se jim po volbách jednodušeji tvořila koalice, aby lidovci a zelení mohli být v koalici jak s ODS, tak s ČSSD, nebo aby tyto dvě velké strany mohly udělat opoziční smlouvu, či „toleranční patent“. A to je potom veliký prostor k různým politickým kulisárnám a taškařicím, nábojnicím v obálkách, náhlým kolapsům na záchodě poslanecké sněmovny, „pěti na stole v českých“….

Ne nadarmo se říká, že lid má takovou vládu, jakou si zaslouží. A skutečně. My Češi jsme takoví vyčůránkové, co koumají, jak by jakékoliv zákony, nařízení, či jiné věci obešli tak, aby se „vlk nažral a koza zůstala celá“, ale kam až tohle všechno může dojít? Kde jsou hranice? Aby to pak Evropa neosladila nakonec nám…..