Jak nám málem zastřelili prezidenta

Vzhledem k tomu, že jsem v posledních dnech nebyl "on-line", tak jsem si dnes prošel zprávy všech 4 dní nazpátek a zjistil jsem, že toto je zpráva, která mě zaujala nejvíc. Proč?

Ze dvou důvodů. Jednak proto, že jsem se utvrdil v názoru, který už mám od doby návštěvy pana prezidenta v Nové Říši. A totiž, že systém jeho ochrany je velmi zajímavý. V dnešní době plné teroru totiž není problém se k němu dostat v podstatě "na dosah" bez jakékoli kontroly. Je jasné, že věhlas našeho prezidenta se nedá srovnat s ruským, či americkým a že pro potenciální teroristy není tím pravým terčem, ale je zde mnoho lidí odkojených internetem, kteří jsou schopni dělat bláznivé činy. Proto nejsou nebezpeční jen lidé ze zón Iráku, Iránu, Pákistánu, ale i například jistý pan Breivik z Norska. A kdo ví, jestli takovíto lidé nejsou někde ukrytí i v České republice? 

Druhý důvod mého zájmu spočívá v tom, že prezident poukazuje nikoli na potenciální nebezpečí tohoto činu, ale na to, že tento čin je odrazem stavu společnosti. Pravda je taková, že každý národ má politiky takové, jaké si zaslouží. Volíme je my, občané. I když je pravda, že možnost být u moci a pořádně si nahrabat dokáže kolikrát ze sebeslušnějších lidí udělat chamtivé podrazáky. Já se ptám. Nepřispěl pan prezident sám k tomu, kam tento stav dospěl? Kdy takzvaná blbá nálada je ještě blbější, kdy kauzy v politice a nejen tam jsou stále hrozivější a zásadnější? Neměl by zkusit začít sám od sebe a měnit tvář politiků mezi lidmi? Já vím, je to začarovaný kruh, ale mnohem lepší, než sto naprázdno odmluvených vět je jeden miniaturní skutek....

Autor: Milan Menčík | pondělí 1.10.2012 14:46 | karma článku: 16,18 | přečteno: 951x
  • Další články autora