Hudební Andělé jako světové Grammy jsou pitomost

Včera byly slavnostně předány v Top hotelu Praha hudební ceny Anděl 2008. Již před týdnem ale začaly (nejen) hudební servery a noviny plnit články, které oplývaly kritikou nad pořadem, ale i nad cenami jako takovými. Proč to uvádí Krajčo? Proč nevystoupí nějaká světová hudební star? Proč naopak vystoupí ten či onen umělec a proč taková bizarní hudební spojení, jako Farna s Čechomorem? Tyto a mnohé další otázky padaly z úst hudebních kritiků, fanoušků a hudebních interpretů.

Dnes už jsou ceny rozdány, pořad odvysílán, takže všichni nakonec víme, jaké to bylo, jak to dopadlo. Ale zkusme se zamyslet hlouběji nad smyslem těchto cen a nad jejich prezentací. Pro koho vlastně jsou Andělé děláni? Je to dle mě zčásti pro hudební fanoušky, kteří se zajímají o hudbu jako takovou a nezajímá je jen konkrétní žánr, nebo umělec. Mají možnost si rozšířit obzory, slyšet, na co třeba ještě při své zaneprázdněnosti nenarazili (Toxique, v minulých ročnících třeba Tata bojs) a vůbec možnost vidět a porovnávat styly, kvality interpretů, kteří většinou zpívají naživo, či na halfplayback. Myslím si, že je tak trošku nesmysl snažit se kopírovat zahraniční Grammy. Ve světě totiž vládne hip hop, r’n’b, ale my máme svůj bigbít, svoji lidovku a to je dobře. Nevím proč zrovna u nás už od šedesátých let patří bigbít k nejoblíbenějším hudebním stylům…ale napadá mě jedno přirovnání. A to je pivo. Tak jako Čechy má svět nás zafixovány jako národ pivařů, tak díky tomu máme i zástupy bigbítových kapel a pro velkou část z nich je pivo tím hlavním poznávacím znamením (Alkehol, Harlej, Škwor, Kabát). To samé folklor. Ten zase vznikl na Moravě, díky spoustě cimbálových kapel, vinných sklípků u nás vzniklo značně velké podhoubí pro reprodukci lidových písní. To pochopili i hudební vydavatelé a proto se do širokého podvědomí dostal Čechomor, Hradišťan aj. Samozřejmě že i u nás vzrůstá popularita „černých“ stylů. Jak také jinak, když v hudebních televizích zaujímají suverénně hlavní část vysílání.

Tím chci ale hlavně říct, že my Češi, bychom si měli dělat svoje Anděly tak, jak nám pasují a nenechat se příliš ovlivňovat světem. A dost přitom nechápu, proč samotní umělci kritizují pořad, který by svým vystupováním sami měli pozvednout, propagovat, popularizovat. Oni díky těmto pořadům mohou proniknout do širšího podvědomí, mohou propagovat své nové skladby. Jako červená nit se včerejším večerem táhlo slovo krize. Vzato pouze přes čísla prodejů hudebních nosičů, hudební průmysl v krizi je. Ale hudba jako taková ne. Hlad po koncertech je, po kultuře taky, dokladem budiž napěchované sály při zábavách, plné především mladých lidí. Lidé v Čechách se totiž rádi baví. Musí je ale také oslovit hudební produkt. A ten je osloví reklamou. Hlavně reklamou v televizi. Reklamou, jakou může být třeba předávání hudebních cen.