Již velmi brzy se chystá hladiny čeké popmusic rozvířit
osobnost, která prakticky nikoho nenechává chladným. Daniel Landa. Vydává novou
desku s názvem Nigredo a již tento název z velké části odhaluje nejen
materiál, který na desce bude, ale i samotného interpreta.
Nemá totiž jedno konkrétní vysvětlení. Nigredo je alchymistický termín pro černou hmotu, která měla být předstupněm kamene mudrců. Tento termín byl ale známým psychologem Carlem Jungem alegoricky využíván pro stav naprostého zoufalství, který předchází rychlým posunům v osobnostním vývoji. I samotná osoba Daniela Landy se dá vidět několikatery způsoby. Na hudební scéně prorazil po sametové revoluci se skinheadskou kapelou Orlík, kterou založil společně se svým kamarádem Davidem Matáskem (hrál v roli Kendyho ve známé filmové pentalogii o básnících). Kapela psala hodně rasistických, provokativních textů, prakticky každá jejich píseň byla více či méně kontroverzní. Největší „slávu“ co se týče koncertů zažila sice již před revolucí, ale obě alba – Oi i Demisi – vydala po revoluci a album Demise znamenalo i definitivní konec této nechvalně proslulé kapely.
Někdy v té době se setkává se svojí budoucí ženou Mirjam a jeho životní i profesní dráha začíná nabírat správnější směr. V roce 1993 vydal album Valčík, kterým prorazil na české hudební scéně coby sólový zpěvák. Textově začal jít mnohem více do hloubky, nebyl už tak prvoplánově kontroverzní (pokud ano, tak to dokázal vždycky šikovně zašifrovat) a začal sypat z rukávu hity. Na výše jmenovaném albu se objevily nejméně 3 – titulní píseň, dále Jó, ulice a Přízraky a jako specialitu Dan přidal svoji verzi husitské hymny Ktož sú Boží bojovníci. Definitivně prorazil o 2 roky později deskou Chcíply dobrý víly a kabát sólového zpěváka mu začínal být úzký. Chopil se tedy projektu Krysař, na jehož základě potom později udělal i muzikál, dalším jeho projektem byl Smrtihlav a mezitím nadále sypal sólové nahrávky – Pozdrav z fronty, Konec a 9 mm argumentů. Tímto albem prorazil definitivně i do českého éteru, tuzemské komerční stanice si oblíbily hlavně písně Šance a Tajemství (napsal i scénář ke stejnojmennému filmu) a Danova (ne)popularita nadále stoupala. Jeho turné Vltava tour navštívily desetitisíce fanoušků a vzešlo z něj i první koncertní CD a DVD se stejným názvem. Následující deska Neofolk dovolím si tvrdit mírně zapadla, ale vše si vynahradil ještě v témže roce dalším velmi kontroverzním projektem. Na koncertě Vltava tour zazpíval jednu písničku jako dárek člověku, kterému poděkoval při té příležitosti za to, že nadále zpívá a hraje, protože je pro něj velkou inspirací – Karlovi Krylovi. Píseň nesla název Morituri te salutant a stala se obrovským hitem. Jistě, Krylovi fanoušci se z toho hrozně ošívali, leckteří tvrdili, že sám Karel by si nikdy nepřál takové pompézní a hutné předvedení písně, on byl vždy spíše komornějším zpěvákem, ale i sebezarytější odpůrci Landy z řad Krylových fanoušků museli uznat jednu věc – ta píseň vynesla na piedestal popularity nejen samotného Dana, ale i samotného autora. Dan na to konto uspořádal v roce 2004 na podzim charitativní koncert v Basilice Minor sv. Petra a Pavla kde zazpíval Krylovy největší hity za doprovodu Deylova sboru a ve velmi hezkých úpravách a spousta lidí si nejenom koupila tuto desku, ale – hlavně ti mladší – se začali zajímat o to, kdo to vlastně Karel Kryl je, jakou má filosofii, začali si shánět jeho nahrávky…..
V mezidobí mezi předposlední a poslední deskou ještě Dan odjel koncertní miniturné Bouře a v současné době je na dalším miniaturné s názvem Československo, na kterém už zazněly některé písně, které budou k nalezení právě na novém disku. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak nová deska nakonec dopadne, zpěvák samotný ovšem může být docela klidný, mimo povolání zpěváka je hlavně autor, scénárista, příležitostný motoristický jezdec…..zkrátka s muzikou jeho život rozhodně nestojí a nepadá. A na závěr se pokusím odpovědět na velmi zapeklitou otázku, kterou si pokládá spousta jeho přívrženců i odpůrců:
Proč je Dan natolik populární?
Především proto, že má charisma.
Především proto, že nenechává nikoho chladným. Buďto je obdivován, nebo nenáviděn. Nic mezi. Sám dobře ví, že v životě udělal spousty chyb hlavně období s Orlíkem ho mohlo svést na velmi šikmou plochu, ze které ho svedla až tehdy budoucí manželka Mirjam.
Především proto, že jeho texty mají v sobě skrytu ohromnou hloubku a sílu a nutí člověka přemýšlet. Nezpívá o tom, jak je život krásný a všechno na světě je o.k. Naopak. Zpívá o bolesti, pýše, zradě, o válce, vraždách, nenávisti a podává to vše sice naprosto bez obalu, ale zároveň tak, aby to bylo stravitelné a srozumitelné.
