Musíme sebrat odvahu a vystoupit z kruhu. Musíme se zbavit nejen drtivé většiny stávajícího politického panoptika, ale také části svého pohodlí a zvyklostí, kterými jsme korumpováni a zároveň ovládáni, ponižováni a zotročováni...
Posmrtné kvílení dnešních politických mrtvol, a předsmrtné těch zítřejších, které správně cítí své smrtelné ohrožení je sice rajskou hudbou pro všechny myslící bytosti, avšak očekávání velkých pozitivních změn může být dalším velkým zklamáním. Všeobecné vzývání spasitele, ať už je jím pro někoho V.V.Putin, D.Trump, G.Wilders, M.LePen, V.Orbán, N.Farage, N.Hofer nebo kdokoliv jiný, kdo se snaží narušit zavedené "pořádky", nebude stačit.
Skutečnost, že "stávající zavedené pořádky" nás přivedly až na okraj propasti, dnes vidíme na každém kroku a stále více z nás si tento fakt uvědomuje. Ať už se jedná o řadové občany nebo veřejně známe osobnosti. Mnozí volají po změně, někteří svými aktivitami burcují, jiní se o prosazování změn všemožně snaží, ale stále se jedná pouze o usekávání jednotlivých hlav stohlavé korporátně-socialistické sani, která je ovšem zároveň intenzivně vykrmována a má schopnost každou z useknutých hlav okamžitě nahradit jinou.
Kam jsme dospěli ? Nejen vinou korporátních "loutkovodičů" nebo jejich socialistických politických loutek, ať už sami sebe nazývají levičáky či pravičáky...Co dobrého nám přineslo naše ignorování skutečnosti, že došlo k dokonalé symbióze v podstatě neomezených finančních možností korporací a bezskrupulózních politiků s absencí jakékoliv odpovědnosti...? Toto vzájemně výhodné spojení, kdy jedni vytvářejí podmínky pro bezproblémové a finančně výhodné fungování druhých, kteří "za odměnu" udržují poslušné loutky u moci a kupují si je za drobečky ze svého bohatě prostřeného stolu nám přineslo jediné...pokrytecký systém, který se nepodobá ani socialismu, se kterým máme ve východní Evropě své zkušenosti, ovšem ani svobodné společnosti nebo chcete-li kapitalismu, o kterém měla většina z nás buďto naivní představy nebo se v průběhu posledního dvacetiletí hrozivě proměnil v paskvil obsahující veškerá negativa jak socialismu, tak dravost kapitalismu ovšem kapitalismu pouze pro "velkokapitál".
Nabubřelý byrokratický aparát Bruselu i jednotlivých národních gubernií Bruselu, se svými nařízeními, regulacemi, dotacemi na jedné straně a zákazy na straně druhé, povýšenými úředníky a politiky s "papalášskými móresy", tendencemi řídit, kontrolovat, zakazovat, nařizovat, trestat jedny a protěžovat druhé, je dokonalá připomínka všeho negativního čeho se východní Evropa před téměř třiceti lety zbavila. Ovšem představy mnohých, že se společnost bude moci svobodně rozvíjet, že tvůrčímu potenciálu dřímajícímu v lidech nebude, v novém zřízení, nic bránit v rozvoji, zůstaly nenaplněny, či spíše po krátkém, relativně svobodném období (tím není myšlena tzv.divoká privatizace s hojnou účastí předlistopadových prominentů), začaly býti zrazovány... Ze svobodné hospodářské soutěže se začala stávat soutěž o přisátí se na ten správný dotační nebo státní penězovod a kdo neměl a nemá "správné napojení" nebo třeba jen žaludek, v této hře hrát nemůže...je nekonkurenceschopný, řečeno jazykem dnešních šíbrů... Jistě, drobné a střední podnikání jsou přece klišé a kecy, a živnostníci jsou paraziti, jak se svého času bez uzardění vyjadřovali A.Babiš a J.Mládek, ukázkové příklady papalášů. Bez uzardění, ale také bez následků...Ovšem tak daleko jsme to dopracovali také díky tomu, že se necháváme ohlupovat propagandou a tupě věříme trapným, dokola opakovaným mantrám multikulturních šílenců, vypočítavých žvanilů nebo mazaných gaunerů...ti všichni totiž sledují výhradně své zájmy a dnešní status quo jim vyhovuje. Oni pro své zájmy potřebují obyvatelstvo klidné, poslušné, apatické, rezignované a ukolébané...
Necháváme se korumpovat sliby a prebendami v podobě všemožných podpor, dotací, příplatků, směšných slev na daních....ačkoliv nám stát bere zhruba polovinu mzdy. Stačí nám iluze, kterou nás krmí, že je vše v nejlepším pořádku, ačkoliv podvědomě cítíme, jak se blíží něco zlého. Volíme úlisné, slibující, usmívající se šarlatány namísto toho, abychom si zvolili upřímné, drsnou pravdu sdělující "drsoně". Ne mazaného gaunera, který postupně označuje jednotlivé skupiny občanů za zloděje, aby získal přízeň té většiny pitomců, která si neuvědomuje, že zítra bude "zlodějskou menšinou" ona sama. Bojíme se vystoupit z kruhu vlastního pohodlí a zásadně změnit směr, kterým se ubírá nejen naše země, ale celá západní civilizace. Odvykli jsme si střetům, ale střet je nezbytně nutný, abychom se vymanili z pavučin, kterými nás "postkapitalistická, korporátně-socialistická" hydra omotala.
Nakupujeme v nadnárodních hypermarketech, které (s pomocí našich politiků) zdecimovaly maloobchodníky, často s všemožnými daňovými prázdninami a pobídkami. Místo toho bychom svými penězi měli podporovat raději vlastní maloobchodníky, byť za cenu jistého nepohodlí. Z dlouhodobého hlediska se nám to jistě vyplatí. Hypermarkety totiž po likvidaci konkurence už nejsou "tak cenově výhodné", navíc platové a pracovní podmínky jejich zaměstnanců, podmínky pro případné tuzemské dodavatele nebo platební termíny, vypovídají o mnohém, jen ne o tom, že nás "Z lásky k Česku" přišly oblažovat svoji přítomností....
Reálně také hrozí např. zrušení hotových peněz, už nyní jsme pokutování za jejich používání všemožnými poplatky...nejen za jejich složení na bankovní účty, ale i za placení účtů např.u mobilních operátorů (korporací). Ruku v ruce s tím se na nás valí reklamy k používání karet a zveřejňují data, jak jsou hotové peníze málo používané. Opravdu chceme, aby existoval dokonale archivovaný přehled o našem životě ? Co jíme, co pijeme, kde se pohybujeme, čím se zabýváme, co čteme, jaké jsou naše koníčky prostě absolutně všechno, bude možné vyčíst z plateb, které činíte platební kartou. Je možné sestavit dokonalý profil každého jednotlivce a tím snadněji jej ovládat.....Opravdu to chceme? Pokud je vaše odpověď, samozřejmě ne, přestaňte používat platební karty nebo aspoň omezujte jejich používání. Že to bude mnohdy nevýhodné ? To jistě bude, bude to možná do jisté míry i nepohodlné, ale to je i svoboda. Něco stojí a je spojena i s rizikem. Bez nutnosti rizika je jen otroctví...dostanete střechu nad hlavou, stravu i chvíli oddechu, dnes naplněnou výplachem mozku z barevné obrazovky....
Aniž bychom si to možná naplno uvědomovali, nehraje se o nic méně, než o svobodnou společnost naši i našich potomků. Dnes je myslím naprosto zřejmé, že často zmiňovaný román G.Orwella 1984, není pro dnešní mocipány výstrahou, ale naopak manuálem, jak zařídit ideální fungování společnosti...
Hezký den
