Hru nám loni přinesl Ježíšek. Do týmu se přihlásilo osm rodinných příslušníků. Začátek se povedl, na jaře jsme našli společný termín. Jeden člen se na poslední chvíli omluvil. V týmu byli vysokoškoláci, středoškoláci a předškolák.
Svítilo sluníčko a bylo teplo. Jeden z prvních letošních letních dnů. Na Vítkově se nás sešlo sedm, skoro všichni mimopražští. Čtyři generace.
Když jsme se poprvé rozešli hledat indicie do různých směrů a potřebovali se pak „svolat“, vyšlo najevo, že nejstarší člen měl mobil nastavený na režim „potichu“, druhý nejstarší ho zapomněl doma. Oba mají starý tlačítkový telefon. Ta, co je svolávala a nedovolala se, takže jsme se pro ty dva museli vrátit, ho má také. Chytrý telefon mají tři účastníci akce, „věkově prostřední“. Nejmladší členka má zatím dětský pípací „mobil“, hračku. Aspoň jeden chytrý mobil byl podmínkou k zahájení hry.
Luštění šifer se nám od začátku moc nedařilo. Dvakrát jsme požádali o nápovědu. Jednou dokonce o řešení.
Trasa měla být podle propozic přátelská kočárkům i invalidním vozíkům. Kočárek rvali nejmladší členové po schodech, tři nejstarší do schodů funěli. Terén byl do vrchu, z kopce, do vrchu… Všichni přežili. Devadesátiletý praděda vyšlapal ještě před začátkem hry z Karlína tunýlkem nahoru k Žižkovu pomníku (271 mnv), pak sestoupil z kopce a vystoupal zase na Parukářku (276 mnv). A měl až do konce dobrou náladu. Ema většinu akce prospala, probudila se dorůžova, nasadila růžovou kšiltovku a nasedla na plastové odrážedlo. S hláškou „Potřebuju dudu“ si strčila do pusinky růžový dudlík a vyrazila.
„Emi, ty máš pěknou motorku.“
„Mám. Růžovou.“
Ema už od roka a půl pozná všechny barvy, nejen ty základní.
V termínu „minimálně tři hodiny“ jsme společně zvládli sotva polovinu trasy.
Pak jsme rezignovali a vyluštili jednu šifru mimo hru: je-li zmrzlina, co nesou lidi jdoucí proti nám, velká, je zmrzlinárna nedaleko. Byla. Všem zastávka v kavárně prospěla.
Abychom došli k neznámému cíli, sešli jsme se znovu za týden, bylo nás o jeden chytrý mobil méně.
Hru jsme dokončili a odeslali vyluštěné heslo. Potvrdili nám, že je správné. Radost!!! Za čas potřebný k nalezení hesla nám ovšem spoustu bodů odečetli, no, nevyhráli jsme. Ale jedno prvenství určitě máme. Rozdíl ve věku nejstaršího a nejmladšího člena týmu byl 88 a čtvrt roku.
