Moravské léto 2021 (Účinný systém varování před tornády zatím neexistuje.)

Donedávna jsme znali jen „limonádovou“ Tornádo Lou v podání Květy Fialové a bombičkové pero Tornado, kterým prvňáčci vykreslují svá první písmenka. Kroupy v jelitech a zabijačkové polévce „prdelačce“.   

V červnu ale navštívilo úrodný moravský kraj to pravé „americké“ tornádo, děsivé, nečekané, prý stupeň čtyři, spolu s bouřkou a ničivými kroupami.

Poklidné letní „tropické“ odpoledne, na nádvoří zámku se koná závěrečný koncert „ZUŠky“. Žáci a žákyně už se těší na zasloužené prázdniny, prezentují výsledky své celoroční práce, pějí, fidlají, foukají, bubnují a hrají na klávesy. Pyšní učitelé sledují výkony svých svěřenců, kteří mají i přes úskalí dlouhé online výuky co předvést. Rodiče tleskají a fotografují, maminky a babičky nenápadně vytahují kapesníčky. A najednou je noc. Obloha vmžiku ztmavne, tak černočernou ještě nikdo nikdy neviděl. Vše se podaří bleskově přesunout do vnitřních prostor. Zvedne se vítr a začíná krupobití, schovat se je otázkou bytí či nebytí. Ze severozápadu se sypou kusy ledu a bijí a bijí. Rozbíjejí okenní tabulky, parapety, střešní tašky, ničí venkovní nábytek i cedule zvoucí k návštěvě vinných sklepů. Stromy přicházejí o listy, plody i větve, lidé o majetek, iluze, dokonce i o život. Odvážlivci v helmách se snaží přikrýt auta dekami. Všechno marné. Auta, která zůstala živlům napospas, vypadají jako důlkoviště na hru s hliněnými kuličkami. Záhony jsou udusané ledovou vrstvou, réva žalostně leží na zemi. Nedaleko řádí tornádo. A pak je konec. Lidé si přejí probuzení z hrůzného snu, ale je to realita. Začínají záchranné práce, je vidět odhodlání, ale i smutek, beznaděj a slzy.

Za necelý měsíc přijíždíme do penzionu k „našim“ vinařům. Střecha je opravená, okna a pergola nová, plechy oprava teprve čeká. Něco dá pojišťovna, pro další zdroje sáhnou do vlastní pokladničky. Z terasy bylo odvezeno dvacet koleček listí, větví a bláta. Led roztál sám… Příroda je jako bájný fénix. Oleandry a muškáty znovu obrazily, vinice přišla o část hroznů, ale s pomocí člověka se vzpamatovává. Cikáda viničná navozuje středomořskou atmosféru, mladá kočička, skoro ještě kotě, si hraje s myškou. Přijíždějí prázdninoví hosté, grilují venku před penzionem, popíjejí bílé, růžové i červené ze sklepa pana vinaře. Jeho žena chystá sněhobílé povlečení, vaří domácí meruňkovou marmeládu, připravuje originální pomazánky a peče koláč na snídani pro hosty. A na všechny se mile usmívá.