Hygge, kde se to dobré slovo vlastně vzalo? Je prý původu norského, znamená pohodu a blahobyt, možná…
Hygge je vše, co nás dělá šťastnými. Já k tomu mám kvalifikaci, vyrostla jsem ve Šťastné rodině, všichni kolem mě byli Šťastní šťastní. I já jsem byla Šťastná. Do 18 let. Pak jsem se nechala omámit Medovým úsměvem… Vydržel nám dvacet let. Med chtěl ale udělat šťastnou jinou paní. Pak další. Úsměv zmizel. Co bylo dál? Asi jsem hledala hygge, i když jsem o tom nevěděla…. Našla jsem ho, za dlouho. Za covidu. Hřejivé deky. Hlavně měkké a huňaté. Teplý pletený svetr z pravé ovčí vlny. Domácí vlněné ponožky. Ještě od maminky, ta jich napletla! Kakao. Sklenka vína. Voňavá káva. Teplý bylinkový čaj, med s malým m, ten včelí. Svíčky všude, i když ještě není advent. Světlo svíček má nízkou teplotu, zářivky září a moc hřejí, žárovka má žár už v názvu. Klidná muzika. Čtivá kniha. Třeba od Haliny nebo od Svěráka. Laskominy. Severské perníčky? Nebo naše pardubické? Nebo čerstvě upečené domácí perníčky. Proč ne? Všichni milují perníčky. My je sice necítíme, ale než se uleží, snad se čich vrátí. Krb nemáme, tak aspoň svíčka v keramickém domečku. Radost ze života? Pohoda nade vše? Koutek s polštáři? Ano! Zahřát se. Dřevo. Koukám na staré dobré parkety. Už nejsou dokonalé a vržou, ale dřevo je přátelské. Fotky a kresby dětí. Vyjít ven, na sluníčko. To nepůjde, jsme v izolaci. Lenošení. To odpovídá, přece tu virózu nepřechodíme. Plyšový župan. Hurá, mám růžový. Pohádky. Televizní? Macourkovy s Bornovými kresbami? Barevné pohádky od Ilony Borské a Ivo Štuky? Nedbalý drdol, ano, to je přesně ono, účes do postele, když víme, že nikdo, opravdu nikdo nepřijde na návštěvu, nesmí, ještě sedm dní. Mysleme pozitivně, jsme přece pozitivní!
