Bývaly doby, kdy pošťáci ještě roznášeli dopisy...

Dnes se Česká pošta dala spíš na podomní obchod. Cigarety sice prý už stopli, ale nedivil bych se, kdyby přeosvícený management napadlo místo toho nabízet třeba slivovici. Na tom by se určitě dalo něco trhnout. Jen nevím, proč se na nějaké dopisy nevykašlou a neudělají z toho regulérní drogérii.

Naštěstí nemám to potěšení chodit na poštu příliš často, ale když ta chvíle nastane, z nějakého důvodu mám pocit, že se nacházím v čekárně u zubaře - všude kolem mě se tísní nervózní a vystresovaní lidé, kteří si usilovně přejí, aby to už měli za sebou.

Obvykle začínám tím, že si z generátoru náhodných čísel vytáhnu lísteček, přičemž u většiny tlačítek nemám ponětí, k čemu vůbec slouží. Někdy je ale možná lepší nebědět. Kdy přijdu na řadu se z lístečku stejně poznat nedá, protože číselné řady všelijak rotují, takže se jakž takž pohodlně usadím, je-li kam, a otevřu si tlustou knihu. Lidé jsou už skvěle vycvičeni na zvuk zvonku, takže při každém zacinkání hromadně otáčejí hlavy k digitální ceduli, aby se podívali, kdo byl právě vylosován. Pavlov by zajásal.

Když na mě nějakou podivnou náhodou dojde řada, můžu si u okénka prohlédnout pestrou nabídku losů, na které bych mohl vyhrát milion nebo nějakou podobnou částku. Pak si obvykle převezmu balíček nebo obálku a jdu se domů vzpamatovat. Když máme štěstí a jsou otevřená tři okénka, tak se lidé na poště štosují jen dvojnásobnou rychlostí, než s jakou šťastlivci vycházejí ven. Tedy pokud nejsou zrovna Vánoce.

Nemůžu ovšem říct, že bych pošťákům záviděl. Sedět v plexisklové kukani jako u pásu celý den nebude žádný med. A kdyby nemalá část mého platu závisela na tom, jestli při své práci prodám dost náplastí, obinadel a kapek do nosu, musel bych si myslet, že někomu přeskočilo. Jenže monopol na listovní služby bude pomalu končit a vedení očividně tápe, kam se rozkročit dřív. Ovšem když jdu na poštu, nečekám, že mi tam budou nabízet půjčky, stejně jako nečekám, že mi pošťák prodá šampon nebo prací prášek.

Pošta by se zkrátka měla držet svého kopyta a pokud možno se snažit, aby si lidé kvůli cestě do budovy s trumpetkou nemuseli brát dovolenou. Rozhodně bych spíš ocenil, aby mi nedoručovali domů balík v době kdy jsou všichni normální lidé v práci. Určitě by mě to potěšilo víc než výhodný spotřebitelský úvěr. Zkrátka a dobře si myslím, že Česká pošta je ukázkovým příkladem instituce, které trocha konkurence jen prospěje. Anebo ji potopí úplně.