Na dvorku mám stádo krav v počtu šesti kusů

Je skoro poledne, když jdu vesnicí, rozjímám, jak je dnes krásně a tu slyším: " Haló, paní". Zvědavě se otočím.  "Na dvorku mám stádo krav v počtu šesti kusů a nevím co mám dělat." 

Zoufalý mladík, který na zahradě své babičky staví nový dům pobíhá na krátké vzdalenosti tam a zase zpět, rozhazuje rukama a koulí velkýma očima.  Přitom se mě snaží zatáhnout na onen dvůr. 
Vzhledem k tomu, že mám respekt ze zvířat větších, než je koza nebo ovce, snažím se vyvlíknout z jeho spárů. Přitom přemýšlím, kdo by choval takové stádo krav, ale nikdo mě nenapadá. Co mě napadá je znalost ze školních lavic, že kráva má žaludek složený z bachoru, čepce, knihy a slezu. To asi mladíkovi nepomůže. Mohly se tu zatoulat z vedlejší vesnice, říkám si.
Jediný chovatel skotu u nás je pán, který sice bydlí poblíž mladíka, ale chová jen býky. 
"A pane, mají ty krávy vemena nebo ocasy?" okamžitě se červenám. Prostě jsem si nevybavila, jak se říká býčímu pyji.
"To já nevím, pojďte se podívat", láká mě mladík. Po chvíli opravdu stojím na tom dvorku, z uctivé vzdálenosti pokukuju po šesti kusech statných býků a v duchu si říkám, že ten mlaďoch je ale vůl.