Tak jako je mezi dětmi nejoblíbenější počítačovou hrou cokoliv o válce a zabíjení, tak je nenávist nejoblíbenější aktivitou politiky a politikaření. Svět je nejspíš připraven na válku. Jsme připraveni i my?
Když jsme byli malí, občas jsme si také hráli na válku. Nebylo to často a mnohem raději jsme proti sobě zápasili ve sportech a hrách. Nenávist mezi námi sice existovala, ale vždy byla tak nějak řešitelná přímo na místě. I když se mezi námi občas objevil někdo, kdo měl trochu jinou barvu pleti a jiné pižmo, neprali jsme se s ním kvůli tomu, ale kvůli holkám. A na počítačích jsme hráli většinou jakousi variantu pongu a nebo Mária. Málokoho jsme zabíjeli.
Svět byl tehdy jasně rozdělen na dvě protistrany. Zbrojilo se veřejně a my jsme strachy zpívali "Maminko a tatínku, já se bojím Pershingů." A rodiče nám ovlivněni propagandou odpovídali: "Neboj se jich milé dítě SS20, ochrání Tě!" A tak jsme se bát přestali. A někteří z nás si vypěstovali odpor ke zbraním, válkám a podobně natolik, že přestali mít chuť jít na vojnu. Přestali jsme mít válku rádi.
Dnes je situace jiná. Díky moderním technologiím a rychlosti šíření informací se míra nenávisti zvyšuje. Některým primitivům začíná čím dál tím víc vadit všechno a všichni. Lidé jiných barev. Lidé úspěšnější než jsou oni sami. Lidé, kteří se domluví i u sousedů a dokonce se sousedy přátelí. Lidé, kteří milují lidi se stejným pohlavím. Lidé, kteří nemají rádi střelné zbraně. Lidé, kterým je ukradená osoba v čele státu a odmítají její zbožšťování. Lidé, kteří jsou zkrátka jiní, než oni sami. A místo pochopení sebe sama a tolerance k názoru jiných, se snaží svůj názor vnucovat za každou cenu. Míra jejich netolerance je taková, že vede k zvýšené míře nenávisti i na těch druhých stranách. Přestali jsme se mít rádi.
Mladí lidé si rádi hrají tak jako my. Mají na počítačích mnohem více her než jsme měli my, ale instinktivně nějak více tíhnou k těm, kde je úkolem zabít co nejvíce nepřátel. Rádi si hrají na válku a jsou na ní připraveni i v reálném světě. Nebojí se vzít do ruky klacek, tyč, či střelnou zbraň a vyrazit do boje. Přestali mít válku neradi.
Postava prince v českém filmu S čerty nejsou žerty vykřikuje mohutně: "Tatínek Vám vyhlásí válku!" A ostatní se k němu přidávají. Dnešní situace se filmu nepodobá. Žádný tatínek nejspíš nikomu válku nevyhlásí. Ale děti možná ano. Pokud je k tomu tatínkově dostatečně povzbudí. Přestali jsme se totiž ovládat.
