Tento týden byli v jihoafrickém Rustenburgu uvězněny 3 osoby, které byly obviněny z ilegálního obchodu s dětskými oktroky. Jejich zboží je využíváno zejména na různé domácí práce a sex. A jejich zboží je laciné.
V Africe se s otroky obchoduje běžně. A o dětské otroky je zájem mezi klientelou i v Evropě, Americe a v Asii. V nabídce jsou většinou děti, které zvládají většinu domácích prací, umí se starat i o zahradu a jsou svým majitelům kdykoliv po vůli. Jejich krmení není náročné a těch pár svršků si sami přeperou, pokud jim jejich majitelé dovolí přístup k vodě. Pokud dětský otrok odroste, je možného prodat, pokud je kvalitní na sex nebo na nějaké manuální práce a nebo ho můžete prostě vyhodit. Investice do dětského otroka se prostě vyplatí. A toho jsou si vědomi i obchodníci z otroky.
Většina dětí je svými rodinami do otroctví prodávána dobrovolně a velmi levně. Nákupčí dětských otroků tak obejde pár vesnic a za cenu nižší než je 10 kilogramů hovězího masa nakoupí dítě. Pokud jich shromáždí tak 10, jsou tito otroci přiděleni k “mamince” převaděčce, která se spolu s těmito dětmi autobusem vydá do Jihoafrické republiky nebo Keni a všechny děti vydává za svoje vlastní. Pokud se nikdo nezačne pečlivě vyptávat na skutečné rodné listy dětí, proběhne vše v pořádku a zboží je dodáno do meziskladu, kde je provedeno základní zdravotní vyšetření včetně testu HIV a následně je zboží distribuováno k přímým zákazníkům.
Mezinárodní společnosti jsou za cenu navýšenou o letenku schopné dodat dětského otroka i do Evropy, Ameriky či Asie a v případě zájmu dokáží zprostředkovat i “adopci” otroka. Poptávka převyšuje nabídku a zájem je zejména o sličná děvčátka z Malawi, Tanzanie, případně z Demokratické republiky Kongo (dřívějšího Zairu). Evropští zákazníci jsou většinou z Velké Británie, Francie, Itálie, Švédska, Švýcarska, Rakouska a Německa. Podle nejmenovaného zdroje existují dodávky zboží i v Polsku, České republice a v Maďarsku.
Většímu rozšíření prodeje dětských otroků v České republice brání zejména skutečnost, že domácí poptávka je do značné míry pokryta vlastními zdroji. Jediným problémem je fakt, že otroky v Českých zemích je potřeba kromě krmení a ošacení zásobovat i pravidelným přísunem drog. Na druhé straně jsou čeští a slovenští (často romští) otroci a otrokyně dospělejší, umí například i venčit psa a jsou celkově samostatnější. Rizikem je mnohem častější útěk a nebo zapomění se otroka někde v drogovém opojení.
Otrokáři však vnímají český trah jako perspektivní a tak se brzy dostane čerstvé zboží i do povodí Vltavy, Dunaje a Odry. Máme se na co těšit?
