Pár lidovců odešlo někam do lesa. Došli až na Dřevíč. Tam našli moudrého lesníka. Popovídali si a odešli do televize. A od té doby tam jsou pořád.
V roce 1989 došlo v naší zemi k převratným společenským změnám. Záhy následovaly změny ekonomické. A tak to šlo pořád dál. Komunisti se trochu přejmenovali, pár spojek zbavili legitimace a vyslali jako spolubojovníky do různých klonů Občanského fóra a spojencům z Národní fronty pomohli k přechodu k znovuvznikající sociální demokracii a lidovci si pomohli sami.
Lidovci. Aby byli moderní, dali si před své tradiční jméno zkratku, které sice nerozumí, ale někdo jim tenkrát řekl, že ta značka frčí. Kromě značky však nepřinesli nic. Namísto toho, aby postavili svůj program na návratu křesťanských hodnot do společnosti a rychlém napravení křivd způsobených vládou mrzké lůzy, začali se starat především sami o sebe. Členství mezi lidovci znamenalo doživotní osobní obohacování se na politickém angažmá kdekoliv.
Lidovci měli vždy propracovaný systém financování a velmi rychle se chopili všech možností, jak být co nejblíže kohoutku, ze kterého mohlo něco politicky ukápnout. A tak sosali ve svých oblíbených lovištích jako byla SAZKA, státní správa kolem resortů zemědělství, životního prostředí, obrany a později regionálního rozvoje. Zaopatřování věrných bylo pro vůdčí lidovce vždy podstatně důležitější než blaho voliče. A tak se lidovci ani trochu nesnažili například o vyřešení vztahu s církvemi. Respektive vždy byli ochotni tuto zásadní věc obětovat za pár špinavých grošů. V poslední době to vyměnil nejdříve Cyril Svoboda za možnost vlastního cestování a po něm Miroslav Kalousek za post vrchního cifršpiona.
Protože Miroslav Kalousek prohrál z cestovní kanceláří Cyril na sjezdu lidovců, odešel do lesa. Sedl si na pařez a čekal až přijde pár dalších lidovců a spolu lesem zabloudili až k chaloupce v Dřevíči, kde je pohostil moudrý lesník Karel Schwarzenberg. Popovídali si spolu, napsali dvě tři věty a vyrazili ku Praze. Nejdříve se zastavili v budově Sazky, prohodili pár slov s Vladimírem Mlynářem, Vladimírem Dlouhým a Janem Fischerem a vyrazili do televize. Usadili se do pohodlných křesel a sedí v nich dodnes. A budou v nich sedět a čekat. A až lidovci vymění cestovní kancelář Cyril například za zvonařství Eurobřezina, potom se zvednou a zase se spojí.
Třeba to bude k něčemu dobré a TOP nula deset Lidová začne pracovat na skutečném návratu křesťanských hodnot do české společnosti.
