A ještě ke všemu upálili mistra Jana

Paní Homolková při cestě do kopce kdesi ve Špindlu pronesla památnou větu: “Slibme si, že na sebe budeme hodní.” A sotva jsme došli na kopec, začali jsme na sebe být oškliví. A děláme to dodnes. 

Zatímco lidskou přirozeností je radost z každého nového rána a umění vychutnat si úsměv i slzy, někteří lidé kolem nás se radši mračí. Stále je totiž na co nadávat a nad čím se rozčilovat. A tak se hospodami, kavárničkami i internetem nese neustávající dialog mezi smějícími se a mračícími se lidmi. Nejinak tomu bylo i v uplynulých dnech.

Hlasování ve Velké Británii se až na pár přechodných obyvatel Bruselu a Štrasburku České republiky nijak netýká, ale přesto jsme byli svědky téměř online přenosu z té ostrovní taškařice. Celé to už kdysi vyprovokoval jeden šašek, který odstoupil včera a druhý šašek, který byl k odstoupení vyprovokován třetím šaškem už minulý týden. A přitom jediným výsledkem tamního referenda je hlasité upozornění ze strany obyčejných obyvatel Británie, že EU je slušný klub, ale je potřeba v něm vyměnit koberce, záclony, nábytek, pár číšníků a kuchařů a hlavně vrchního. Pokud se to nestane, Velkaá Británie a následně zřejmě i dlaší členové z toho klubu vystoupí a založí si klub nový. Je to taková úsměvná historka a chování těch šašků tomu dodává nádech typického britského humoru. A jak správně napsal německý týdeník Der Spiegel Nigel Farage a Boris Johnson připomínají pyromany, kteří zpálili oheň, začali se chechtat a potom utekli.

V sousedním Rakousku tamní ústavní soud rozhodl o opakování druhého kola prezidenstkých voleb nikoliv proto, že by vyhověl stížnosti těsně poraženého kandidáta, ale proto, že pochybnosti, které sčítání hlasů provázely, umožňují i takový výklad, že mohlo dojít k manipulacím. A soud tak rozhodl s vědomím toho, že pro jakékoliv manipulace neexistují důkazy. A aby bylo zamezeno spekulacím, bylo druhé kolo voleb zrušeno. Je to revoluční rozhodnutí a ukazuje, že Rakousko je skutečně civilizovanou zemí, která staví především na toleranci a předcházení nedorozumění, které mohou případné spekulace způsobovat. Klobouk dolů, máme se co učit, Všichni.

A v České republice? Tady si jedni takzvaní novináři dělají legraci z jednoho rekreujícího se důchodce, který je shodou okolností prezident. Jiní závidí poměrně slušné výsledky jednomu podnikateli, který je shodou okolností ministrem financí a jiní zase věří pohádkám jednoho prodavače z Plzně, který je shodou okolností ministrem vnitra. Uprchlíci přestali být mediálním problémem a tak si je někteří hudebníci vymýšlí, hysterické právničky prudí nenávist nad sbírkami hoaxů a poslední spravedliví se děsí případných adopcí homosexuálními páry.

Jinak je úplně normální léto. Za všechny problémy v Evropě a tedy i u nás mohou Němci. Protože Angela Merkelová, protože uprchlíci a ještě ke všemu nám upálili mistra Jana.

Tak a teď už můžu jít za trest klečet spolu se starým Homolkou. Zlobili jsme.