Je mi 80 let, tuším, že na něco jednou umřu. Dříve by mi to bylo jedno, dnes si ale přeju: na infarkt, na zástavu srdce, na selhání ledvin, na anafylaktický šok, na zápal plic, na celkovou sepsi, na uštknutí hadem …Nejsem vybíravá
Klidně i na krvácení do mozku, rakovinu, na chřipku… Prostě na cokoli. Jen ne na ten nový koronavirus!
Už teď ho mám plné zuby. Nechci, aby ke mně chodili posledních pár dní strašáci oblečení do bílých mundurů s plexisklem před očima a rouškou přes pusu, z toho by mě asi kleplo, nechci, aby někdo bránil mým příbuzným, dětem a vnoučatům, aby mě mohli navštívit, když je to jediný co mě může postavit na nohy a taky nechci, aby mě spálili na netoxický a nevirulentní popel, chtěla jsem si užít rakve!
Ale hlavně, já na ten jejich virus nevěřím! Na Zemi koluje tisíce zatím nepopsaných bakterií a tisíce druhů virů. Byl tu i tenhle ještě než si ho všimli v Číně. Dokonce na něj někdo zatřepal bačkorama, ale myslelo se, že je to chřipka nebo zápal plic, nikdo žádné testy nedělal. Žili jsme s ním spokojeně, nakupovali, chodili do školy, do kulturáku, do prvomájového průvodu… Jen do té doby, než ho někdo pojmenoval a udělal mu masivní reklamu. Nahnal lidem strach!
Jsme k chřipce nespravedliví. Kvůli ní nebylo tolik cavyků a hysterie, ačkoli se na ni umírá, zvlášť pokud jste starší. Nikdo kvůli ní nikoho neobchází v dvoumetrovém oblouku (pozor, teď se to zvýšilo na 4,5 m), nikdo není posílaný do karantény, jen se zavřou na měsíc nemocnice pro návštěvy. Lidi kvůli ní nevykupují supermarkety a novináři nepopisují stovky stran. Nesvolávají se kvůli ní tiskové konference, neruší zájezdy na hory ani lety, nezavírají školy, neruší kulturní akce, ani nejsou obsazené telefonní linky.
Nelíbí se mi, jak se ten koronavirus protěžuje na úkor jiných virů! Je to hnusné a proto to podporovat nechci! Kdybych ho dostala a nevěděla o tom, normálně se zotavím, takhle začnu šílet a umřu! A novináři se zaradujou, protože budou moct napsat, o kolik obětí je zas víc! Nemůžou to psát v procentech, protože je to tak málo, musí to napsat v kusech a tak bych byla hodně znát. A to já jim dělat radost nechci! My, důchodci máme také svá práva! A jedním z nich je zemřít, normálně a důstojně!
Co s tím koronavirovým šílenstvím? Jak proti němu bojovat? Já vám poradím: Víte, za nás se lidi snažili posílit si svou imunitu, ne se domáhat, aby jim každého bacila zdravotníci chytili a utopili v dezinfekci. Jak chcete přežít na téhle planetě, která je symbiózou milionu organismů a zároveň bojem silných a schopných? Stačí si uchovat zdravou mikroflóru střeva, jíst dost zeleniny, pít teplé nápoje, otužovat se a hýbat se. Pak nepotřebujete žádné roušky, obleky a dezinfekce!
Rozum do hrsti a mně nechte zemřít na něco jinýho než na koronavira! Na náhrobku by to vypadalo blbě!
