Miroslav Skalický kdysi vybudoval rybníček, obec nyní vyvíjí nátlak, aby ho zas zasypal a uvedl krajinu do původního stavu. Onen původní stav byl podle pana Skalického černá skládka + bažina. O co jde?
Miroslav Skalický (krátce Skalák) je osoba nepohodlná. Byl nepohodlný komunistům, kteří ho trestně stíhali a nakonec dohnali k emigraci, je nepohodlný dnešním spořádaným občanům blízké obce. Svoje bydliště - Skalákův mlýn - sám nazývá Park kultůry a voddechu pro nepřizpůsobivé. Pořádá na něm hudební setkání příznivců undergroundu i techna (včetně Magorova Vydří) - bližší informace lze získat zadání hesla Skalákův mlýn na Google (včetně FB a článků z Horáckých novin).
Zastupitelům přilehlé obce se to nelíbí, ale nemohou mu v tom zcela zabránit. Proto zkoušejí útočit i z jiné strany: žádají likvidaci "černé stavby" - malého rybníčku.Rybníček za léta své existence zapadl do krajiny, je již obývaný několika druhy obojživelníků (hlavně žab), jeho zasypání není z ekologického hlediska reálné. Obec dokonce zakoupila přilehlý pozemek a argumentuje nyní jeho vlastnictvím. Zastupitelům však zřejmě nedochází, že tedy i na jejich pozemku žáby z rybníčka nyní žijí a hlavně tam přezimují. Obec tedy za žáby zodpovídá, na pozemku nesmí dělat nic, co by jim škodilo. (Karta se v tomto případě tedy může obrátit - pan Skalický může upozorňovat úřady na případné nevhodné aktivity obce v sousedství jeho rybníčka.)
Na obranu rybníčka vznikla petice. Ti, kteří ji podpisují, si uvědomují, že jde jen o zástupný problém. Právě proto stojí však případ za pozornost. Miroslav Skalický je nositelem Ceny příběhů bezpráví organizace Člověk v tísni za rok 2011. Nejde však jen o jeho osobu, jde o to, že to vypadá, jako když se vrací minulost 70. - 80. let. Je třeba se bránit.
