Jedna demokracie

Demokracii známe. Tvrdíme o ní, že je jediným prostředkem pro svobodný život. Tvrdíme to však nebo si za tím skutečně stojíme? Nebo ještě jinak, chceme si za tím stát? Chceme se postavit rovně za svůj názor a obhajovat jej, nebo se raději v diskuzi s rozličným názorem podvolíme, protože nemáme dostatek argumentů? Podvolíme se proto, protože je dnes módní „nemít“ názor?

O demokracii si myslíme, že není dokonalá, má spoustu vad, ale přesto zatím nikdo nevymyslel jiný režim, který by byl pro lid lepší. O demokracii tvrdíme, že musí respektovat…

Demokracie je zastupitelská. Volíme si své zástupce, aby nás na konkrétních úrovních zastupovali. Aby na oněch úrovních reprezentovali náš názor. Naše cíle a naše priority. Protože každý z nás a mnoho z nás má priority jiné, existují strany. Tyto strany mají svůj program, který se nám může nebo nemusí líbit. Z nich vybíráme, kdo náš názor bude reprezentovat. Jestliže se strana do voleného orgánu nedostane, pak jsou naše názory a naše cíle tak malé, že není prostor, aby je někdo zastupoval. Naopak, pokud se strana do voleného orgánu dostane, pak své voliče zastupuje a dbá o plnění svého programu. Tomuto se říká politika. Proč se nám to nelíbí? Proč toto nedokážeme respektovat, když tvrdíme, že demokracie se musí respektovat. Opravdu pak stále platí, že se v demokracii menšina podřizuje většině?

Dnes je módní zaklínat se také odborníky. Na odborníky narážíme všude. Odborníci kontrolují, odborníci dozorují, odborníci radí. Pokud chce náš zvolený orgán učinit nějaký krok, okamžitě je kontrolován, dozorován, napomínán a případně sankcionován. Vládnou nám tak politici nebo odborníci? Kdo má pak větší váhu? Odborník nebo politik?

Možná se ptáte, proč vlastně tento blog píšu. Polemizuji nebo jen mlátím slámu? A chci polemizovat neb mlátit slámu? Kdybych chtěl mlátit prázdnou slámu, tak napíšu „odpověďí je mnoho“. Jenže já právě proto napíšu „odpověď je jedna“.

Tento blog píšu proto, protože sám sebe považuju za demokrata. Ctím, obhajuju a respektuji demokracii. Tento blog píšu den před hlasováním o důvěře nové – odbornické vlády. Den před tím, než se rozhodne, jestli demokracie v této zemi existuje nebo zda tady funguje jakási populismokracie.

Pakliže v této zemi demokracie existuje, nevysloví politici této vládě důvěru. Budou respektovat, že zvoleni byli oni a oni mají zastupovat, plnit svůj program. Jestliže se však nechají zastupovat někým, kdo zvolen nebyl a nemá tak koho zastupovat. Pak popřou samotnou svou existenci a demokracii nepotřebujeme. Je zbytečná, pakliže sami politici rezignovali na to, že mají někoho zastupovat.  

Známe tak skutečně demokracii nebo tvrdíme, že ji známe?