Češi zařadili Karla Gotta mezi největší Čechy. Chápu, že hlasující ovlivnila lítost z jeho nedávného skonu, uznávám i jeho veleúspěšnou kariéru, ale tuto volbu nechápu.
V jednom z vánočních rozhovorů přílohy MF Dnes vyjádřil fotograf Jan Saudek svůj nesouhlas se skutečností, že Češi zařadili Karla Gotta mezi největší Čechy. I když tohoto fotografa moc nemusím, s tímto jeho názorem souhlasím a myslím, že je to nevhodné. Chápu, že hlasující ovlivnila lítost z nedávného skonu mnohonásobného Zlatého slavíka , ale tuto volbu (šetření zde ) nechápu. Přiblížím vám proč.
Největšího z Čechů si představuji jako osobnost, která dokázala ovlivnit názory lidí kolem sebe, ve své době měnila společnost, zanechala hluboký odkaz s přesahem do budoucna. Karel Gott byl sice nenahraditelný mistr svého oboru, vlastnil zlatý hlas, který dovedl uhranout davy lidí, ale při vší úctě k jeho kariéře však nikdy nebyl tím, kdo by něco formoval nebo někoho vedl. Měl velké charisma a v rozhovorech mluvil vtipně a s nadhledem, ale vždy říkal jen názory, které nikoho neurazily a co se chtěly slyšet (zřejmě proto tak opatrné, aby neohrozily jeho kariéru). Nepamatuji si také, že by byl někdy jakkoli kontroverzní. A to, že byl zadobře s vládnoucím komunistickým režimem, ho také nešlechtí. Ne tak opatrný přece nemůže být jeden z největších Čechů!
To samé platí i o jeho repertoáru, jeho písně byly sice formálně dokonalé, ale po obsahové stránce opatrné a nicneříkající, žádná z nich neměla náboj se zásadním sdělením a posláním, za kterým by šly davy lidí (jako např. za písněmi Karla Kryla nebo Marty Kubišové). Písničky Karla Gotta mě provázely celý život a tvořily každodenní kulisu mého všedního dne. Linuly se z televize a rádia, jenom si je člověk pustil. Nemohu však říci, že by mě některá z nich zasáhla jako posluchače a stala se pro mě nepostradatelnou, že bych si někdy zakoupil gramodesku nebo cédéčko - to jsem si spíše oblíbil Matušku, Neckáře nebo Rottrovou. Gottovy písničky vždy byly pro mě jenom líbivé kantilény - ozdoba každého estrádního pořadu. (Tím však netvrdím že by nedovedl oslovit své fanoušky nebo četné fanynky). A že se dovedl prosadit v Německu? Jistě to bylo i díky podbízivosti, o čemž svědčí třeba písnička Včelka Mája.
Zařazení Karla Gotta mezi největší Čechy dokládá, v jakém stavu se nachází naše společnost: nevadí nám premiér, který zneužívá dotace, ani prezident, který rozděluje a popichuje národ, hlavně, že se máme dobře. A z Karla Gotta uděláme jednoho z největších Čechů.
