Hastrman - moje dojmy z filmu

Nejsem filmový kritik,ani mě  v poslední době žádný z českých filmů jako diváka pořádně nezaujal, ale nový český film Hastrman je výjimka.

Přiznám se, že nejsem filmový kritik, ani české filmy soustavně nesleduji. Dva filmy, které jsem v poslední době shlédl, byly Masaryk a Po strništi bos /z nichž ten druhý mě zaujal více/.  Včera jsme se s manželkou rozhodli, že po delší době opět navštívíme náš místní biograf a vyrazíme na nový český film Hastrman. Přivítalo nás prázdné kino, kolem deseti platících diváků, ale zaplatit 120 korun se vyplatilo. Mohli jsme si s manželkou dopřát chipsy a dvě deci bílého vína.  Nudu z kulturního zážitku jsme jím zapíjet nemuseli . Film totiž vůbec  nezklamal: krásná kamera s poutavými záběry na krajinu s rybníky, poetické odlesky světla na vodní hladině, ale také zajímavý příběh podle stejnojmenného románu Miloše Urbana. Příběh je to chytlavý, film graduje a vůbec nenudí., osvěžující jsou zachycené lidové tradice a také písničky, prokládající celý film.  Zaujal také hlavní hrdina v podání herce Karla Dobrého, který se na „netvora“ zmítaného mezi láskou a zvířecími běsy  v sobě  hodil. /Jeho výkon mě tak zaujal, že  jsem si na internetu jeho vyhledal profil/. Také jeho protějšek – živelná a podmanivá Katynka rozhodně nebyla k zahození . Trochu mně však vadila role  učitele, jehož vyhublá karikatura s brejličkami mi připadla okoukaná a prvoplánová . Také  se moc nepovedl farář, který si  svůj skrytý sexuální přetlak vybíjí zběsilým během po lese a obcováním s dřevěnou pannou. I jeho souboj zkostnatělého klerikalismu proti tmářství  s uctíváním model  by se také dal podat jinak. Trochu také překvapil  závěr filmu s novodobými  záběry na vytěženou  zdevastovanou krajinu a  barona na balkoně svého oprýskaného rodového sídla, vzpomínající na Katynku, ale i s tím jsem se dokázal smířit.  I další chybičky by se jistě našly, ale celkově musím přiznat, že mě film velmi zaujal a chytil. Rozhodně jsem návštěvy filmu nelitoval a večer před usnutím jsem měl o čem přemýšlet.

Jestliže si chtěl režisérský debutant Ondřej Havelka tímto filmem udělat radost, účel tím splnil a zcela jistě natočil film, za který se později nemusí stydět. A já si mohu půjčit román Hastrman a seznámit se tak blíže s jeho autorem Milošem Urbanem.