Jestliže máte rodné listy některých svých předků, můžete si svůj rodokmen sestavit sami jako já. A co se mi z něho podařilo zjistit?
Stále víc lidí hledá své kořeny. Módní vlna pátrání po rodokmenech neboli genealogie začala po roce 1990, kdy lidé v souvislosti s restitucemi daleko víc potřebovali vyhledávat osobní údaje v archivech. Svou roli také sehrála touha po objevení něčeho mimořádného, např. šlechtických předků.
Pátrání po svých kořenech: I já jsem se rozhodl, že si sestavím svůj rodokmen a s chutí jsem se pustil do práce! Měl jsem to štěstí, že jeden z mých dědečků pracoval v době protektorátu jako úředník Rolnické pojišťovny a v této době musel doložit svůj původ. Znamenalo to pro mě, že jsem měl k dispozici opisy rodných listů svých předků tři generace zpět. A z těchto dokumentů se mi pak podařilo vyhledat jména dvou ještě starších svých předchůdců. Tyto jména sice byla již bez dat narození a úmrtí, ale odhadem jsem se takto dostal do doby Josefa II, což bez návštěvy archivu není špatné! U těchto nejstarších předků je jako rodiště uvedeno nejprve Millinau /pravděpodobně Milínov u Velhartic/, další tři generace již bydlely v Tržku u Klatov, kde se také v domku č.p. 13 narodil můj dědeček. Když jsem měl již shromážděny tyto informace, rozjeli jsme se navštívit rodiště našich předků. Domek v Tržku č. 13 se nám podařilo najít - již pěkně zrekonstruovaný svými pražskými majiteli! A na místním hřbitově jsme také objevili pradědečkův hrob!
Jak jsem postupoval: Na fotografii nahoře je opis rodného listu Františka Vlasáka /Franz Wlasák/, který byl pořízen v roce 1943. Podobných dokumentů listů mám více - právě z nich jsem většinou čerpal informace do svého rodokmenu. Rodné listy totiž obsahují kromě jména a příjmení dítěte, data a místa jeho narození také údaje o rodičích - otci a matce. Všechny tyto informace jsem postupně vkládal do rodokmen. Vytvořil jsem si pomocné listy, na které jsem si črtal pracovní stromy rodokmenu, které jsem později přepisoval do konečné podoby. Důležitými pro mě byly také informace v naší rodině - hodně jsem se dozvěděl z vyprávění babičky a také otce. Trocha teorie o rodných listech: Rodný list se jako základní matriční doklad historicky vyvinul z křestního listu, který byl zprvu jen dokladem o křtu, ale později v něm byly uváděny také údaje o narození pokřtěného. V 30. a 40. letech 20. století byl dokument přechodně označován jako rodný a křestní list, což je také patrné na fotu vlevo. Tento dokument má dále kromě německého označení latinský nápis Testimonium nativitalis et baptism /doklad o narození a křtu/ a vyplývá z něho, že můj prapradědeček František Vlasák, narozený dne 19. 1. 1834, byl rolníkem v Tržku. Jeho otcem byl Josef, syn Jana Vlasáka - číšníka z Milínova a matkou pak Kateřina, dcera Františka Nauše - sedláka ze Zamyšle. Hledání v archivech: V případě, že nemáte k dispozici podobné staré rodné listy jako já a přesto si chcete sestavit rodokmen, nezbude vám nic jiného než navštívit archiv. V tomto případě se však připravte na to, že budete muset obětovat jisté finanční prostředky a vaše bádání vás bude stát také pravděpodobně dost času. Archivy mají své čekací lhůty, které mohou být dlouhé klidně i tři týdny! Také se můžete obrátit na odborníka - existují specialisté, kteří pro vás rodokmen sestaví. Celková cena za vypracování rodokmenu se pohybuje v desetitisících, zahrnuje poplatek 350 kč za hodinu bádání v archivu, úhradu správních poplatků i cestovné.
Co jsem zjistil z rodokmenů: Žádné šlechtické předky jsem tedy ve svém rodokmenu nenašel, moji předkové byli prostí lidé, většinou rolníci a řemeslníci, ale pátrání po předcích bylo i tak velmi zajímavé. Otázkou zůstává, kde se uplatnil můj praprapradědeček Jan jako číšník v malé vesnici Milínov. Na mapě jsem zde našel zámek - třeba sloužil tam! Slíbil jsem si, že až budu mít více času, rozjedu se do archivu, kde určitě ještě najdu i jiné zajímavé informace!
Důležité informace: Existují dva typy rodokmenů. Vývod, který postupuje od jedince směrem k předkům, rozrod naopak směřuje k potomkům. Rozrod je využitelnější v lékařství a genetice. Můj rodokmen jsem sestavoval jako vývod, oproti jiným jsem nešel odzdola směrem nahoru jako strom ale naopak.
Pokud při hledání začínáte od osoby své nebo rodičů, povedou vaše první kroky do tzv. živé matriky, do níž stále přibývají zápisy, najdete ji na obecním úřadě. Přístupná je však jen osobám, jichž se zápis týká, ostatní potřebují plnou moc. Většinou však začnete bádat od generace prarodičů, tyto informace již ukrývají oblastní a zemské archivy. Matriky, které se sem ukládají, jsou uzavřené a bývají genealogy označovány jako mrtvé. Seznam archivů: Město Praha - Archiv hl. m Prahy, Střední Čechy - Státní oblastní archiv Praha na Chodovci, Západní Čechy - St. oblastní archiv plzeň, Jižní Čechy - St. obl. archiv Třeboň, Severní Čechy - St. obl. archiv Litoměřice, Východní Čechy - St. obl. archiv Zámrsk, Sev. Morava a Slezko - Zemský archiv Opava, Jižní Morava - Mor. zemský archiv Brno. Rodokmen si také můžete vytvořit na internetu na http://www.myheritage.cz a zde si také můžete k vytvoření rodokmenu zdarma stáhnout software.
Zajímavé odkazy:http://www.genea.cz http://www.genealogie.cz http://www.krouzek.cz
Čerpal jsem z knihy Kristoslava Říčaře - Úvod do genealogie a z různých zdrojů na internetu /např. wikipedia/, fotografie, faksimile RL vlastní.
