Tím, že se poslanec Huml přihlásil k článku Petra Pospíchala z Deníku referendum namířenému vůči Petře Kvitové, se směle zařadil ke svému stranickému kolegovi Mládkovi. Současný ministr průmyslu kdysi pro změnu označil za parazity živnostníky.
Na Mládkův výrok tehdy reagoval ekonom Pavel Kohout fundovaným článkem na České pozici, kde Mládkovi vysvětlil, že na rozdíl od vžitých představ jsou to naopak drobní živnostníci, kdo platí daně poctivě a to, že velké podnikatelské subjekty zneužívají institut živnosti k daňovým “optimalizacím” není vina živnostníků. Mládkovo “řešení” situace by de facto znamenalo likvidaci mnoha živnostníků, naopak příčina stavu, vlivní velcí hráči, by jako vždy zůstali nedotčeni. Mládka a jemu podobné “odborníky” posléze Kohout označil za ekonomické diletanty (následně se Mládek stal ministrem průmyslu).
Článek Petra Pospíchala obviňující Petru Kvitovou ze snahy vyhnout se placení vyšších daní, ke kterému se Huml svým komentářem přihlásil, byl úspěšně zpochybněn už v komentářích pod ním. Z právního hlediska je jednání Petry Kvitové legitimní, trápí snad Pospíchala a Humla hledisko mravní? I čeští podnikatelé zakládají společnosti v zahraničí a ani zdaleka jen kvůli nižším daním. Poměrně častým důvodem je například kvalitnější legislativa, která je v některých odvětvích natolik mizerná, že mnozí čeští podnikatelé jsou ochotní kvůli ní v zahraničí platit i vyšší daně! Odkud čerpá znalosti o účetnictví Petry Kvitové Petr Pospíchal či pan Huml, že ji bez dalšího rovnou obviňují z pokusu ušetřit na daních? Společnost PPF údajně nejbohatšího Čecha Petra Kellnera sídlí v Holandsku a jako důvod rovněž udává právě kvalitnější legislativu. Pokud je pan Huml přesvědčený o správnosti svého pohledu na věc, proč se raději nepustí třeba do Petra Kellnera? Bylo by to logičtější, než si vyšlápnout kvůli pár milionům na mladou holku z Fulneku.
Huml na svém blogu uvádí, že neschvaluje danění v rájích, “ať je to Kvitová nebo Rittig”. Srovnávat Rittiga s Kvitovou je absurdní. Kvitová vydělává peníze především v zahraničí a vlastními schopnostmi, nikoli uplacenými tendry. Rittigovy společnosti provozují to, co se odborně nazývá dobývání renty. Rittig své bohatství získal v české republice ze státních zakázek, tedy z peněz nás, daňových poplatníků. I kdyby byl Rittig čistý jako lilie a státní zakázky získal bez jediného úplatku, jde o státní peníze a je opravdu zvláštní, když je pro něj český stát dobrý na to, aby z něj vytáhl peníze, ale už ne dost dobrý na to, aby mu platil daně.
Petr Pospíchal jde v tomto směru ještě dál a pateticky Kvitové vyčítá, že svůj tenisový talent v mládí pěstila na českých dvorcích zřízených za státní peníze a nyní odmítá splatit svůj dluh. Pan Pospíchal nemá o fungování českého vrcholového sportu ani potuchy. Pro pochopení: většina čtenářů má zřejmě jakés takés povědomí o stavu českého fotbalu, v jehož čele stojí lhář a podvodník, v němž padají červené karty na objednávku a kámoši se odměňují “kapříky”. Na základě čeho se pan Pospíchal domnívá, že v tenisu je všechno jinak?
“Budoucí mladé české hvězdy v hlavních sportech (tenis, fotbal, hokej) jsou „objevovány“ tak, že jakmile se vynoří slibné škvrně, někdo jako Černošek za ním vyšle svého zástupce, který velmi, ale velmi ambiciózním rodičům zamává před nosem bankovkami. Výsledkem je jednostranná smlouva na způsob toho, čemu se občas v nahrávacím průmyslu říká dlužní otroctví,” vysvětluje novinář Erik Best. Když Kvitová v rozhovoru po zápase uvedla na dotaz k výhře, že odměna 60 milionů Kč ji nezajímá, nepochybně mluvila pravdu. “Ten balík peněz naopak zajímá jistého Miroslava Černoška, jejího manažera a člověka, který ji objevil. Z toho, co víme o fungování českého sportovního průmyslu, tušíme, že on z wimbledonské výhry uvidí víc než Kvitová,” dodává Erik Best. Český sport je stále poznamenán dobou, kdy se tu sportovci “pěstovali” jako králíci. Nikoli na vlnu, ale pro devizy.
“Článek Petra Pospíchala je… víc než o Petře o způsobu a chování bohatých. O jejich vztahu k daním a odporu je platit,” rozvášnil se ve svém článku socialista Huml. Uvažování “my versus bohatí” je typické pro internetové závistivce a deprivanty všeho druhu. Podle čeho pan Huml usuzuje, zda je či není Petra Kvitová bohatá? A jakým právem? Petra Kvitová začala na svém úspěchu pracovat ještě jako dítě a penězům, které dnes vydělává předcházely roky dřiny, kdy nedostávala nic a naopak musela hodně investovat (nebo její rodiče). Až Petra Kvitová jako tenistka skončí, bude pořád ještě mladá, ale profesní život bude mít víceméně z sebou. Petra vydělává nejen na současnost, ale i na nejistou budoucnost. Sportovní kariéra a možnost finančně se zajistit je omezená. Málokdo z nás tuší, jaké jsou reálné životní náklady sportovce, kdy je tedy bohatý a kdy už ne.
Nakonec i kdyby Petra Kvitová byla motivována nižšími daněmi, nejen z právního ale i z morálního hlediska má na to právo. Tento stát pro své občany, byť v roli talentovaného sportovce, nedělá nic. Dle odhadu protikorupčních organizací až 1/3 státního rozpočtu ČR mizí nikdo neví kam. A tím není ani zdaleka řečeno, že zbývající 2/3 rozpočtu jsou utraceny účelně. Bohatství největších českých miliardářů pochází z velké části z odvětví zatížených dobýváním renty, obvykle spojeným s úplatkářstvím a korupcí. Platit v česku daně znamená tedy podporovat toto kriminální propojení politiky a ekonomiky. Reakce pan Humla je nechtěně komická. Člen strany (ČSSD), která je přímo zodpovědná za výše uvedený tristní stav a sama disponuje neprůhledným hospodařením (sic!), bude dávat morální kázaní Petře Kvitové?!?
Naopak, je jen dobře, že Petra Kvitová bude daně platit v Monaku a nikoli v Česku. Pouze by svými poctivě vydělanými penězi podporovala nemravný mafiánský kapitalismus.
