Příliš drahé zbytečnosti

Kolem nás je spousta věcí, které e svému životu nepotřebujeme, ale rádi si je dopřejeme, neb je náš život s nimi lepší. I když se nám to může zdát drahé, máme volbu si je dopřát nebo odmítnout a potom platíme cenu, kterou tyto zbytečnosti stojí. Problém nastane, když nám to někdo "osvícený" přikáže zákonem, to jsou příiš drahé zbytečnosti.

Původně jsem tento článek chtěl psát, ale v předvánočním čase jsem si řekl, vykašli se na to, nedělej zlou krev. Nicméně když jsem čekal 12 stupňovém mraze asi 15 minut na vlak, který, jak hlásil drážní rozhlas, přijíždí na nástupiště druhé, kolej třetí, tak to změnilo moje rozhodnutí a umínil jsem si, jestli ještě někdy rozmrznu to sepsat. Tak prosím pozor, máte přes sebou článek obsahující ironii, jízlivý sarkasmus a vůbec věci, které vám mohou pěkně zvednout tlak.

Víte proč stávka železničářů musí trvat alespoň dva dny? Aby bylo jasné, že je to stávka a ne zpoždění. Od poslední rebélie na dráze jsem přestal já i celá moje rodina služby této pochybné organizace využívat a chováme se sobecky neekologicky – jezdíme autem. Je nás už pět, takže když jedeme všichni, kromě času, pohodlí a nervů ušetříme i nějaký ten peníz na jízdném. Možná kdybychom měli nějakou vyděračskou kartičku made in ČD, dostali bychom se na cenu srovnatelnou s autem. Ale když v autě mrzneme, je to prvních pár minut, než se to zahřeje, většinou dojedeme v předpokládaném čase a nezůstaneme trčet někde na nádraží, protože nám díky zpoždění ujel přípoj.

Z výše uvedených důvodů tedy nemám bližší informace o tom, jak to na dráze funguje a ani nemám žádného insidera, který by mně o tom mohl lépe zpravit. Nicméně stačí vycházet z výše uvedených symptomů, jakými se tato společnost projevuje navenek a také z letitých zkušeností z dřívějška, které po kapce plnily můj pohár trpělivosti s touto organizací. Zastávám názor, že provozovat železniční dopravu u nás efektivněji dokáže snad i ten, kdo bude jezdit na páru a v kotli topit penězi. Že tento sektor potřebuje konkurenci více než prase drbání, je jasné asi každému, snad kromě hejtmanů z ČSSD.

A tím se oklikou dostávám k tomu, co ve mně udržovalo vnitřní oheň, zatímco jsem nedostatečně oblečen podupával a oplácával se rukama na vymrzlém nástupišti (ruská forma přímotopu, lépe to funguje se 100 gramy vodky v krevním řečišti). Mám na mysli to skandální plýtvání penězi, které ze mně stát vydusí na daních a hodlá to narvat do černé díry Českých drah. I když na druhou stranu se to vlastně dalo čekat, protože podzimní zrušené volby jistě zamávaly stranickými příjmy a nová kampaň bude drahá a zaplatit ji může dráha. ČD na rozdíl od soukromníků jistě bude vědět, co se sluší a patří a komu vděčí za kontrakt. I když už máme vděčné i soukromníky, jak o tom svědčí nedávná výhra první a druhé ceny pro hlavouny z ČSSD na tombole nejmenované společnosti přisáté k nejmenovanému městu.

Stačí se posunout kousek dále v abecedě a máme tu další organizaci, kterou potřebujeme stejně nutně, jako štědrovečerní kapr kurz stepování pro začátečníky. Je to ČT a ČR, Česká televize a Český rozhlas, jedna z největších daňových farem u nás. Na rozdíl od dráhy železné je tato organizace alespoň občas schopna nabídnout mi produkt, který chci zkonzumovat, ale většinou se jedná o přeprodej z produkce třetích stran, kromě nedělní pohádky a večerníčků. Co se mi ale nelíbí, je způsob výběru poplatků a případná sanace ztrát této organizace z rozpočtu státu. Minimálně několik stovek miliónu by šlo ušetřit a spoustu lidí zaměstnat něčím užitečnějším, co vytváří skutečné hodnoty, kdyby byla ČT financováno přímo z rozpočtu a rozehnala ten aparát drábů, co vymáhá poplatky od každého, kdo má doma zavedenou elektřinu a vymýšlí, jak zpoplatnit vysílání přes internet nebo zařízení, schopné přijímat televizi nebo rozhlas, jako jsou třeba mobily.

Zatímco u ČD by mi stačilo pustit do oboru konkurenci a nechat ten moloch přežít nebo padnout, ale za jeho peníze, ČT a ČR navrhuji naprosto odstřihnout od našich peněz. Na rozdíl od komerčních stanic mají neoprávněnou konkurenční výhodu a přitom mohou mít příjem z reklam stejně jako komerční stanice. Role hlavního informačního média, kterou tato zařízení dříve měla, už dávno zmizela v propadlišti dějin informační společnosti. Takže kdo chce poslouchat nebo sledovat tyto stanice, ať si to zaplatí ze svého nákupem zařízení, které to umožní, jako je to dnes běžné u jiných stanic. Nic složitého, nic drahého, zato velmi transparentní řešení. Tím pádem asi u nás neprůchozí, jako u nás všechno, kde se účelně eliminuje prostor pro peníze bokem kamarádům. Za pár měsíců jsou u nás volby, je na nás, jestli budeme volit zastánce příliš drahých zbytečností, nebo lidi, kteří chtějí účelně vynakládat a spravovat naše peníze. Jenomže někoho takového aby člověk pohledal a navíc, zastánci drahých zbytečností už z principu věci mají dost peněz (zatím), aby jimi mohli uplácet svoje voliče, případně financovat boj s globálním oteplením (malá vsuvka – severní magnetický pól teď míří rychlostí 64 km za rok do Ruska, tedy rychlostí bezhruba stejnou, jako má průměrný spoj ČD, a to je prokázaný a vědecky podložený fakt, co začít bojovat proti tomuto?) anebo stavět drahé dálnice či vyrábět projekty typu OpenCard. Nebudu dělat propagaci žádné z politických stran, kdo jste to dočetl a sem, určitě umíte používat to kilo a něco flákoty, co máme každý za očima. Ve středověku se učenci domnívali, že mozek slouží pouze k produkci hlenu při rýmě, při pohledu na naši politickou reprezentaci si někdy z hrůzou říkám, že možná měli pravdu, ale nepřestávám doufat, že se to jednou zlomí.

Takže jenom dobré volby v tom supervolebním roce přeji.