Vláda včera představila plán na snížení dopadů vysokých cen pohonných hmot. Spíše, než o reálné snížení současných vysokých cen, jde ale ve skutečnosti o záměr naplnit svůj program a poškodit politického oponenta.
Vláda včera představila plán na snížení dopadů vysokých cen pohonných hmot, složený ze tří konkrétních opatření. Zrušit se má povinné přimíchávání biopaliv, silniční daň pro vozidla do 12 tun a navíc chce vláda zkoumat marže prodejců pohonných hmot.
Nevím přesně, jak chce řešit vláda marže provozovatelů čerpacích stanic, ale jsem po zkušenosti s neschopností mnoha minulých vlád, řešit marže u prodejců potravin, k této aktivitě skeptický. Zrušení silniční daně je pomoc spíše dlouhodobá, která sníží administrativu s touto daní spojenou, rozhodně to není ale žádná pomoc, která by brzdila současný růst cen pohonných hmot.
Na co se chci ale zaměřit je třetí navrhované opatření, tj. zrušení povinného přimíchávání biopaliv do pohonných hmot. Vláda si od tohoto opatření slibuje snížení ceny pohonných hmot o dvě koruny. Jak je to ale s povinným přimícháváním doopravdy? A bude to znamenat více obilí na polích, místo řepky?
Jakkoliv má vláda právo navrhovat zavedení, či zrušení čehokoliv, vždycky by měla k takovéto věci přistupovat zodpovědně po zvážení všech okolností. Toto opatření mi přijde jako šité horkou jehlou a spíše jako snaha, splnit své programové cíle a poškodit opozičního politika, prostřednictví společnosti Agrofert a to vše zakrýt snahou o boj proti vysokým cenám pohonných hmot. A proč si to myslím?
Za prvé, povinnost přimíchávat distributorům biosložku do paliv nařizuje zákon o ochraně ovzduší. Kdyby se tak tento zákaz projednával standardním legislativním způsobem, tj. novelou zákona, bude platit nejdříve za několik měsíců. Urychlit by to mohlo sice projednávání ve stavu legislativní nouze, ale i tak by to bylo spíše na několik týdnů. Tudíž proti současným vysokým cenám to nijak nepomůže.
Za druhé. Současná cena biosložky na trhu je 35 Kč/l. Při dnešních vysokých cenách pohonných hmot tak fakticky konečnou cenu nafty spíše snižuje. Navíc, pokud by se současných 300 tis. t. bionafty hned nahradilo klasickou naftou vyrobenou z ropy, konečnou cenu pro spotřebitele by to naopak navýšilo a znamenalo by to dovézt ještě více ropy.
Za třetí. Dle informací, které mám, se návrh vlády ČR týká zrušení přimíchávání biosložky do motorové nafty, ale v případě benzínu tuto povinnost zachovává. Vládě tak jde spíše o to, zrušit zpracování řepky, protože si myslí, že biopaliva do nafty jsou vyráběna pouze na bázi metylesteru řepkového oleje (MEŘO), který je u nás zpracováván mj. i ve společnosti PREOL z koncernu Agrofert. Přitom MEŘO má u nás na biopalivech pouze cca 45% podíl. Dnes jsou totiž u nás už i výrobci, kteří používají k výrobě biopaliv do motorové nafty jiné suroviny, např. použité kuchyňské oleje. Zrušení povinnosti by se tak vztahovalo i na ně, a tak zákaz těmto výrobcům jejich investice do recyklačních technologií znehodnotí. To ale vláda buďto neví, anebo, což by bylo ještě horší, je jí to jedno.
Za čtvrté. V celé EU platí povinnost náhrady fosilní energie obnovitelnou v dopravě min ve výši 10 % a toto číslo se má navýšit do roku 2030 min. na 14 % (Směrnice RED II - Renewable Energy Directive, 2018/2001/EU). Navíc také platí povinnost snižovat emise skleníkových plynů v dopravě o 6 % dle směrnice FQD (Fuel Quality Directive, 2009/30/EC of 23 April 2009). Emisní faktor biosložek je totiž nižší než u klasických paliv, v tomto případě nafty. Česko tak vystavuje riziku postihu ze strany Evropské komise za nedodržování těchto závazků.
Navíc vláda své rozhodnutí odůvodňovala také tím, že se u nás bude pěstovat méně řepky a bude možné ji nahradit obilovinami, jejichž výpadek na světovém trhu kvůli válce na Ukrajině hrozí. Realita je ale jiná. Již dnes se obiloviny u nás pěstují cca na 60 % půdy a další výrazné zvyšování tohoto podílu není možné. Je to v rozporu se snahou o střídaní plodin v osevních postupech. Jak je možné, že zástupce MZe tuto informaci členům vlády nesdělil? Zemědělec by totiž musel dokola pěstovat obilí po obilí a to je v rozporu s řádnou praxí dobrého zemědělce. Naopak, řepka má z hlediska půdní úrodnosti jakožto předplodina a přerušovač osevního sledu obilovin, pozitivní efekt. Zemědělci u nás tak budou řepku i tak dál pěstovat. Poptávka po řepce v EU a ve světě totiž nezmizí. Pouze se tak zvýší riziko, že se u nás řepka nebude zpracovávat, ale vyvážet jako surovina a tím naši zemědělci přijdou i o velmi kvalitní krmivo, které zbyde po vylisování řepky.
Zkrátka. Současný návrh rozhodně snížit cenu pohonných hmot nepomůže. Pokud vláda chce omezit používání biopaliv první generace, měla to udělat po pečlivém zvážení dopadů a měla si vyjasnit, jak a čím tato biopaliva nahradí. Je zřejmé, že navrhovatel, tj. Ministerstvo financí tyto věci neřeší, ale je s podivem, že se k tomuto rozhodnutí nevyjádřilo např. Ministerstvo zemědělství či Ministerstvo životního prostředí. Rozhodně ale není dobré, zakrývat tento krok snahou o snížení vysokých cen pohonných hmot. Vláda tak ztrácí důvěru u odborné veřejnosti v to, že ví, co dělá, ale i u laické veřejnosti, protože slibuje něco, co těmito opatřeními splnit nejde. A oboje je špatně.
